Druhý příběh je ze života Fatiry, 22 leté dívenky, která poznala, co je v jejím životě nejdůležitější…
Byla jsem muslimkou. Jednou za mnou přišla žena křesťanka, která mi řekla o Kristu, který zachraňuje. V té době jsem byla velmi nemocná. Měla jsem tyfus a gastritidu. Ta žena mě pozvala do církve. Tam se mě Bůh tak mocně dotkl, že jsem byla úplně jiným člověkem. A všechny mé zdravotní problémy zmizely. Byla jsem uzdravená.
Teprve pak to však začalo být v mém životě těžké. Když se má rodina dozvěděla o tom, že jsem křesťanka, začala mnou opovrhovat, plivat na mě a vnucovat mi myšlenku, že jsem se naprosto pomátla, zbláznila. Chtěli mě odvézt na psychiatrii. Sedm dní se mi dařilo skrývat, pak mne však našli a znovu mě bili a plivali po mně. Tlak byl z jejich strany tak velký, že jsem nakonec na psychiatrii skutečně skončila. Tam za mnou přišli šejkové a imám. Byli zdrogovaní z katy. Svázali mne, bili a dělali se mnou, co chtěli. Chtěli, ať se vzdám Krista. Když se jim to nepodařilo, odvezli mě odtud jinam. Zavolali čaroděje a nutili mne vypít nějaký lektvar. Odmítala jsem. Ponořovali mě do vody, aby ze mne smyli křesťanství, já jsem jim však řekla: „Dělejte si se mnou, co chcete, já se však Krista nevzdám! Už nejsem muslimka, patřím Kristu!“
Ani nevím, jak se mi podařilo utéct k jedné sestře ze sboru. Pomohla mi zajít na policii. Vzhledem k tomu, že naše vláda není proti křesťanství, pomohli mi. Vystavili mi papír, který museli moji rodiče podepsat, že mě nechají být. Od té doby je to mnohem lepší. Rodiče to sice stále zkoušejí, ale marně.
„Díky pomoci z Nehemie mi začal nový život. Jsem vám nesmírně vděčná za vaši finanční pomoc, díky níž jsem si mohla otevřít malý stánek s ovocem a zeleninou. Mám tak stálý příjem, mám kde bydlet a zároveň mám příležitost se s lidmi sdílet o tom, co pro mne Bůh udělal. Vytáhli jste mne ze strašné bídy a dali jste mi naději. Jsem šťastná. Bůh se o mne postaral. Moc vám za všechno děkuji. Mám vás moc ráda,“ byla její poslední slova při loučení.
Na cestu jsme jí dali vitamíny a peníze na cestu a nějaké drobnosti. A já jsem jen zamáčkla slzy. Její tvář zářila. A tak si říkám: „Bože, máme spoustu prostředků, jak takovým lidem pomoci. Kolik jich však pro tento účel skutečně použijeme a kolik si necháváme pro své vlastní pohodlí…?“
Pokud byste chtěli podpořit práci evangelistů, přidejte se také. Nyní čtyři sbory podporují čtyři evangelisty. Dalších 26 tuto možnost nemá. Nechcete se zapojit? Své finanční dary můžete posílat na číslo účtu 1057340/2060, VS 5202.
