Na začátku roku jsme dostali slovo, že tento rok je rokem otevřených dveří. Všechno, co se ve sboru děje je možné shrnout pod slovo spojující. Je to už delší dobu téma našich kázání v církvi. Otevřely se nám dveře na severu Černé Hory v městě Berane, kde je uprchlický tábor, ve kterém žije víc jak 120 rodin. Jsou to Srbové, Garanci (etnická skupina, původně přistěhovalci z Německa – asi v 14 století, asimilovali s albánským obyvatelstvem, přijali dokonce islám, byli vyhnáni ze svých domovů, protože nejsou praví Albánci) a Romové, kteří odešli z Kosova. Nemají se kam vrátit, jejich domy jsou zbořené a majetek si přivlastnili bývalí sousedé.
Poslouchali jsme otřesné příběhy těchto lidí. Jeden muž nám s pláčem vyprávěl, jako jeho 90-ti leté matce albánští teroristé nožem vypíchli oči a pak mu je vložili do rukou. Jsou tam děti a dospělí s vážnými tělesnými i duševními poruchami. Jedno dítě je hydrocefalus, jedno hermafrodit, mnoho je jich 
retardovaných, ale všichni, ať děti nebo dospělí, mají velké rány na duši. Mnozí nás zvou do svých domovů a jsou otevření pro Slovo Boží a modlitbu. Někteří nás dokonce sami o ni žádají. Chodili jsme tam každou sobotu a nosili humanitární pomoc, ale vyčerpali jsme již všechny prostředky a čekáme, čím nás Pán požehná a co rozdělíme těmto lidem.
Práci v Nikši jsme zatím přerušili, protože se víc jak rok nikam neposunula. Jedna sestra z našeho sboru se stala poradkyní na ministerstvu dopravy a její manžel dostal nabídku práce v kabinetu prezidenta republiky. Modlíme se za to, aby se křesťané dostali na nejdůležitější pozice ve vládě a dalších úřadech. Obdrželi jsme zprávu od bratra, který pracuje na policii, že čtvrť, kde se schází náš sbor, má nejnižší kriminalitu, přestože to byla nejhorší čtvrť. Celkově jsou obyvatelé Černé Hory nějak podrážděnější, drzejší, nová manželství trvají jeden nebo dva roky, zřídkakdy tři, násilí v rodinách stouplo. Stát se snaží snížit počty narkomanů, ale my víme, že to bez pravého vysvobození od Pána Boha nefunguje. Těšíme se z toho, že otevřeli centrum pro rehabilitaci narkomanů, aspoň budou mít důkaz, že to bez Boha nejde.
V církvi jsme provedli transformaci domácích skupinek tak, že jsme je rozdělili na dvě ženské a jednu mužskou. Pochopili jsme, že se ženy snadněji svěří jedna druhé bez přítomnosti mužů a my muži také snadněji otevřeme své problémy, když tomu nejsou přítomny ženy. Měli jsme také začátkem května jednu svatbu a v srpnu budeme mít další. V září se těšíme na narození dítěte našeho diakona Nikoly.
Chceme vyjádřit naše poděkování všem lidem, kteří se podílí na naší pionýrské práci tím, že se modlí za nás a naši zemi. Ať vám Pán Ježíš dá milost pozvednout vaši práci a Duch svatý ať vás inspiruje silnou vizí.
Pavel Lešťan
Pokud se chcete finančně podílet na práci v Černé Hoře, pomoc můžete zaslat na účet N.f. Nehemia č.ú. 100 113 352 / 0300, variabilní symbol 5300, projekt Podpora pastora v Černé Hoře.
