Skromně. Tak napíši tuto zprávu. Skromně je pojatý náš projekt. Skromně je také možností, jak my z Česka můžeme
pomoci lesům v Izraeli. A přece s velikou radostí, vděčností a hrdostí můžeme hodnotit
náš druhý výjezd do oblasti pohoří Karmel. Neboť „ruka našeho Boha byla nad námi“ (Ezdráš 8,31). Na dvou příkladech jsme si uvědomili správný charakter našeho projektu. Jeden den vedle nás pracovali Kanaďané. Byl to autobus krásně oblečených mužů a žen. Kolem nich průvodci z lesnické organizace KKL.
Přijeli asi v půl dvanácté a odjížděli v jednu. Jejich věk se pohyboval mezi šedesátkou a sedmdesátkou. Velmi se mi líbila jejich ochota přijet a pomáhat v lese. Ale popravdě, byl to pro ně spíše výlet a jejich přínos byl asi ve finančních darech pro naše izraelské lesnické partnery. Jiná situace, jiný den. Přijel americký diplomat s několika doprovodnými vozidly vysazovat vzrostlý olivovník. Náš fořt jel v posledním autě s americkým novinářem. Zastavil a prohodili jsme pár přátelských slov. Naše pracovní „hadry“ ostře kontrastovaly se vznešeností zámořské návštěvy. Člověk by se málem styděl. Ale na tom vidíme správnost našeho projektu. Nejezdíme do Izraele na výlet, ani předávat rozumy nebo budovat mnohomluvná, leč neplodná „partnerství“. Jezdíme za skromných podmínek udělat konkrétní práci. Co nejvíce konkrétní práce.
Letos jsme do země Izrael přijeli ve čtvrtek 26.1. a zase ve čtvrtek 9.2. se vrátili domů. Termín výjezdu byl naplánován na významný svátek Tu Bišvat – svátek stromů. Většinu pracovních dní jsme strávili vytvářením nebo obnovou protipožárního pásu. Izraelci po ničivé katastrofě z prosince 2010 vytvářejí v lese pruhy bez porostu, aby tam příště oheň zastavili. Veškeré keře je nutno vyřezat, z houštin dubových kmínků ponechat 1-2 a ostatní odstranit. Větve jsou přitom propletené trnitými liánami. Byla to těžká a nepříjemná práce. Důkladně jsme se seznámili se všemožnými druhy izraelských křovin, hlavně s jejich ostny. Vše bylo nutno odnosit k cestě, aby se to mohlo štěpkovat. Zůstalo to po nás holé jako po kobylkách, jen jednotlivé soliterní stromy na pásu zůstávají. Český tým se nenechal zahanbit a sklidil za svou práci uznání jak od šéfa polesí Yaakova Araka, tak i od jeho podřízených. Zúčastnili jsme se také slavnosti Tu Bišvat v Safedu, kde jsme si spolu vysadili cedry. O den dříve jsme předali při krátkém ceremoniálu u Jokneámu izraelským lesníkům dar, motorovou pilu přivezenou z České republiky. Zdůraznili jsme, že jsme zde, protože milujeme Boha Izraele, izraelský národ i zemi a máme v lesnících z KKL přátele. Zástupce KKL při svém projevu označil český tým už ne za dobrovolníky, ale za spolupracovníky.
I my jsme ten rozdíl pochopili. Od dobrovolníků se příliš práce neočekává. Nás už nechali bez dozoru a svěřili nám křovinořez, benzín, auto a šoféra. A tak letošní pracovní výjezd chápeme jako vybudování důvěry mezi izraelským KKL a naším projektem. Izraelci se s námi už jaksi automaticky loučili slovy: „Tak příští rok zase nashledanou!“ Dá-li tedy Bůh, náš projekt bude pokračovat i v roce 2013.
Ještě byste měli vědět, že letošní jaro je v Izraeli nejdeštivější za posledních 5 let. Díky Bohu za to. Ve spálených lesích se objevují semenáčky borovic a spálené duby obrážejí zespodu. Je tedy velice nadějné, že lesy se po požáru obnoví bez výsadby.
Děkujeme vám za sympatie, případně za podporu a modlitby. Kéž vám Bůh žehná!
Za tým projektu „Pomoc lesům na Karmelu“
Ing. Karel Káňa
