Skvělý nástroj na podporu rodin i společnosti.
Čím dál více vidíme smysl naší podpory v Etiopii i prostřednictvím takzvaných svépomocných finančních skupin – Self helping groups. V každé skupině je zhruba 9 lidí. Členové pravidelně každý měsíc vkládají menší obnos peněz do společné pokladny, dokud nevznikne dostatek kapitálu k tomu, aby si členové mohli začít půjčovat. Finanční prostředky pak mohou být zpět zapůjčeny členům skupiny za účelem rozjetí drobného podnikání nebo ostatním ve vesnici. Poté, co si například otevře svůj obchod, postupně peníze splácí a dále ze svých příjmů spoří na společný účet skupiny.
Jejich chudoba začíná v mysli, takže se s nimi o tom snažíme hovořit a ovlivnit je v tom, jak nakládat s penězi, jak si peníze ukládat a jak je správně investovat. Máme speciálně vyškolené pracovníky, kteří je v tomto malém podnikání vyučují.
Mnohým jsme již takto pomohli. Ženy nakoupily šicí stroje a nyní mají svou dílnu. Nebo jsme jim pomohli koupit pět hektarů půdy, na které pěstují zeleninu, kterou pak prodávají.
Učíme je také, jak jednat s vládou, aby znali svá práva. A vláda je z tohoto projektu opravdu nadšená. Ženy jsou schopné se samy o sebe postarat.
Otevřeli jsme díky těmto skupinkám také farmu na zelí, jinde zase farmu se slepicemi a kuřaty nebo mají svůj rybník, kde chovají ryby, které pak následně také prodávají, jiní pořídili včelstvo a prodávají med.
Děti v Jimmě chodí do různých škol. A dříve většinou jen žebraly na ulicích nebo se nudily. Nyní docházejí do našeho centra, kde s nimi hovoříme o Kristu. Navštěvují také naše sbory a chodí do nedělní školy. Rodiče jsou nadšení a dokonce i vláda je z naší práce nadšená, i když je převážně muslimská.
Děti jsou těmito skupinkami také ovlivněny a ukládají si jeden birr denně stranou. Všichni se tomu podivují, odkud berou peníze, a jsou ohromeni nad tím, že jsou děti ochotny tímto způsobem uvažovat a jednat. Mnohdy dostávají malé kapesné od rodičů nebo odloží z toho, co si vyžebraly. Neuvěřitelné.
Prostřednictvím české Nehemie jsme tak pomohli čtyřem rodinám evangelistů otevřít malý obchůdek, založit farmu a otevřít malou kavárnu. Prostřednictvím jejich podnikání mají možnost mluvit veřejně s lidmi, kteří jejich obchod či kavárnu navštěvují. Už tedy nejsou v dané oblasti oficiálně jako evangelisté, ale jako obchodníci, což je obzvlášť v muslimské komunitě mnohem bezpečnější cesta.
