V listopadu 2018 jsme opět navštívili etiopské děti ve městě Jimma a Kofele. Zhruba sto přáníček poslaly dětem také děti ze základní školy na ul. Frýdecká v Havířově.
Je před půlnocí. Pokud ještě někdo v letadle náhodou spal, tak po tomhle přistání už je vzhůru. Letadlo spíše žuchlo, než dosedlo a vzápětí se dostalo do smyku. Cloumalo to s námi jako při automobilových závodech. Pilot nám dal jasně na vědomí, že už jsme v Africe. V Etiopii nás mimo jiné čeká návštěva dvou projektů zaměřených na podporu vzdělávání dětí.
Jimma – Lepra je vstupenkou na dno společnosti. V Jimmě podporuje Nehemia 120 dětí. Polovina z nich je z muslimských rodin, 30% z rodin ortodoxních křesťanů a 20% z protestantských církví. Díky nedělní škole se tak dozvídají o vztahu s Bohem lidé, kteří by jinak o Ježíši nikdy neslyšeli. V projektu je 66 dívek a 54 chlapců, což je skvělé, protože dívky tu mají ve vzdělávání mnohem horší pozici. Nebýt pomoci českých dárců, tak žádné z těchto dětí by nemělo šanci chodit do školy. Pracovníci naší partnerské organizace se však nevěnují jen samotným dětem. Pracují s celými rodinami.
Nádherným nástrojem, jak pomoci těm nejchudším z nejchudších, jsou SHG skupiny (Self Helping Group). Jde o lidi, kteří propadli absolutní beznaději a nevěřili, že by se kdy mohli postavit na vlastní nohy. V 70% z těchto rodin je někdo zasažen leprou, která je zde vstupenkou na dno společnosti. V SHG skupinách si společně spoří malé částky, které jim otevírají cestu k rozběhnutí malého podnikání. Jsem překvapený, jak se jim daří postupně měnit myšlení zdejší komunity. Každý úspěšný příběh motivuje další, kteří již přestali doufat.
Budova projektu stojí v nejchudší části města. Stavěl ji pracovní tým Nehemie. Při setkání s námi nešetřili tito milí lidé chválou a se slzami v očích vyjadřovali vděčnost. Leošův proslov na malém shromáždění co chvíli přerušoval bouřlivý potlesk. Jimma je kolébkou islámu v Etiopii. I dnes je většinově muslimská. To, že zde křesťané pomáhají muslimům, je velikým svědectvím, díky kterému u mnohých padají předsudky a dávají možnost setkání s nepodmíněnou Boží láskou.
Obklopeni dětmi. Dětem jsme rozdali dopisy a dárky, povídali si s nimi a v neposlední řadě spolu s nimi vyzkoušeli sportovní náčiní, které jsme jim dovezli. Badmintonové rakety pro ně byly absolutní novinkou a vzbudily všeobecné nadšení. Děti se o ně praly. Každý chtěl vyzkoušet tento pozoruhodný sport jako první. Když se některé z dětí nemohlo trefit do košíku, vzbuzovalo to velmi upřímné salvy smíchu, kterým propadal i sám postižený. Basketbalových míčů se chopila především děvčata. Používala je spíše volejbalovým způsobem. Nechali jsme je u toho, i když jsem se trošku bál, že si polámou prsty. Jeden z pracovníků projektu se chopil srpu a připravil fotbalové hřiště. Někteří chlapci byli v ovládání míče velmi zběhlí. Hromady čerstvé trávy pak posloužily jako žíněnky, na které se ze všech stran najednou vrhaly děti s nejrůznějšími přemety a salty.
Vhod přišla dětem svačina. Některé se na obložené housky doslova vrhaly. Když k tomu ještě dostaly láhev mirindy, vypadalo to, jako by letos přišly Vánoce už na konci října. Každé z dětí se chtělo neustále fotografovat.
Šance na lepší budoucnost. Ve vydýchané místnosti sloužící jako třída měl Leoš k dětem vřelý proslov o Boží lásce. Studenti s nejlepšími výsledky byli odměněni malým dárkem navíc. Děti jsou tu velice divoké, ale nádherné. Svírá se mi hrdlo při pomyšlení, že mnohé z nich čelí vážným zdravotním problémům. Základní zdravotní péče, kterou v projektu dostávají, jim však dává novou naději. Jejich chudoba je omezovala v rozvíjení talentů. Nyní mají šanci na budoucnost, o které se jim ani nesnilo. I proto jsem za tento projekt nesmírně vděčný. Církev tu pro svou komunitu odvádí skvělou práci.
Kofele – Světlo pro muslimskou komunitu. Krajina, kterou pozorujeme z okna auta, ani v nejmenším nenaznačuje, že se blížíme do města, ležícího v nadmořské výšce 2.700m. Při příjezdu nás čeká bouřlivé přivítání. Dostáváme květiny, suvenýry a spoustu objetí. Rozesmáté tváře dětí naznačují, že jsme pro ně vítanou atrakcí. Vyslechneme radostnou píseň a mnoho vděčných projevů. Předání darů v podobě sportovního náčiní se podobá krmení divé zvěře. Jednotlivé balóny házíme co nejdál od sebe, aby nás děti neumačkaly. S badmintonovými raketami si sice neví rady, ale nevytvoří nám ani metr prostoru, abychom jim tento pro ně zatím neznámý sport předvedli. Spontánně se přesouváme na louku za projektovou budovou, kde všeobecné veselí ze sportování nebere konce. Děti se snaží uplatnit znalost každého anglického slovíčka, které jim přijde na mysl. Díky tomu máme spoustu vtipných rozhovorů.
Vedoucí projektu nás nejdříve nasytili etiopským kuřetem a poté nás pečlivě seznámili se všemi informacemi týkajícími se financí a nastavení projektu. Pomoc dětem v Kofele zahrnuje podporu vzdělávání, šacení, lékařskou péči a stravu. Ve městě, kde školu navštěvuje jen okolo 40% dětí, je významnou pomocí pro ty nejchudší. Bez podpory Nehemie by nemohly na školní docházku ani pomyslet. Ze 13 tisíc obyvatel Kofele se 95% hlásí k islámu. Tím, že je projekt přímo navázán na místní církev, získává důležitý evangelizační rozměr. Co může být hezčího, než naslouchat příběhům lidí, kterým projekt umožňuje zažívat novou naději a nové začátky? Vědomí, že jako Češi můžeme být u toho, mě naplňuje radostí.
Chtěli byste podpořit vzdělání dětí v Etiopii?
Přidejte se! Měsíční podpora jednoho dítěte stojí 500 Kč. Napište na dbednarova@nehemia.cz, máme pár volných dětí. Nebo podpořte jednorázovou částkou na č. ú. 1057340/2060, v. s. 1202.
