Poslední 3 měsíce byly pro nás náročné, protože jsem dost cestoval. 5. – 13. září jsem byl v Makedonii, kde jsem oddával bratra z našeho sboru, Damira, s Makedonkou Gabrielou, potom jsem sloužil v místním sboru a navštívil pastory v Kumanovu.
Damir a Gabriela opravdu naplnili mé dny různými návštěvami a výlety, takže jsem měl program doslova nabitý. Navšívil jsem taky Gabrieliny rodiče, kteří žijí na samotě v horách, asi 40 km od Kumanova.
Dojeli jsme autem, kam se až dalo, pak jsme šli kousek po prašné cestě až k úpatí hor a tam na mě čekal Gabrielin
táta Rajko s Marií. Marie však není manželka, ale oslice. Na tu oslici mě vysadil a dovezl mě až k nim domů.
Makedonci jsou dost chudí, ale zato velmi pohostinní. Milují
hudbu, rádi zpívají, tancují, jedí a pijí. Sbory jsou tam však ještě menší než v Chorvatsku a moc spolu „nepečou“. Třeba v Kumanovu
jsou 3 minisbory, vzniklé z jednoho, jak jinak než rozdělením.
Duchovní situace v Makedonii je těžká. Ve Skopje jsem napočítal 14 mešit. Tyto islámské rakety namířené do nebe jsou jasným
znamením vlivu islámu v této zemi. Dospěl jsem k závěru, že islámský
svět nezačíná v Istanbulu, ale tady, „kousek za humny“. Fakt jsem měl chvílemi pocit, že jsem někde v Kábulu nebo Ománu. Setkal
jsem se tam s jednou sestrou – je to misionářská veteránka jménem Asteria, která je 56 let na misii v Makedonii. Pochovala své dva muže, oba byli kazatelé a oba byli vězněni pro Krista.
A ona taky. Její první muž ve vězení zemřel na následky otravy. Tato žena, přestože jí je přes osmdesát a je na vozíčku, čiší i dnes energií a vírou. Poprosil jsem ji, aby mi požehnala.
15. – 19. září jsme u nás měli tým brigádníků, bratry z ČR, Mirka, Davida, Honzu, Martina a Marka, kteří nám opravdu s velkou
ochotou pomáhali, s čím bylo potřeba. Od natírání okenic po opravu počítače. Prostě skvělý tým lidí. Jsme za jejich pomoc
velice vděčni. Koncem září (24. – 25. 9.) jsem odjel do Orahovice na celostátní
pastorálku EPC. A pak 1. 10. do Prahy, odkud jsem odletěl do Izraele. Moje maminka měla sedmdesátiny a můj švagr jí koupil zájezd, a aby nejela sama, tak ho koupil i mně. Tak jsem byl jak blecha. 26. 10. jsme měli zase další, v pořadí už sedmou lokální
pastorálku. Domlouvali jsme na ní program pro společné shromáždění všech sborů na Istrii na Den reformace. Přinesl jsem návrh, aby čtyři z nás kázali na texty Písma, které jsem přinesl a které tvořily jako puzzle dohromady jeden obraz –
jednoty Ducha. A 31. 10. jsme to tedy i uskutečnili. Tentokrát jsme se sešli v prostorech sboru EPC Hosana. A byla to opravdu
oslava se vším všudy. Vyložená manifestace naší jednoty v Duchu. To, co Pán dělal poslední dobou mezi námi pastory na našich setkáních, přešlo na celé shromáždění. Byl to gejzír nadšení a radosti. Někteří lidé tam byli uzdraveni z nemoci a osvobozeni z nějakých úzkostí a spoutaností.
A vůbec, něco nového se tady na Istrii děje. Už nějakou dobu pořádáme společné večery modliteb a chval s EPC Pula. Tuto aktivitu rozjel můj spolupracovník Goran Roksandić nezávisle na mně. A já jsem moc rád, že mu to leží na srci. Jeden z jejich vedoucích mládeže, Đani, který vede mládež v Rovinji, přišel s návrhem, že by se mohli scházet v našem sboru a že by na toto mládežnické shromáždění mohli chodit i mládežníci z našeho sboru. Đani a jeho žena Tina kdysi byli členy našeho sboru a ne v příliš dobrém odešli ještě s dalšími lidmi do EPC Pula. Během té doby však prošli osobní proměnou a dnes stojí o spolupráci a obecenství s námi. Věřím, že je to jeden z plodů toho, že se jako pastoři sborů na Istrii pravidelně scházíme, jsme přátelé
a máme mezi sebou jednotu, přestože jsme tak rozdílní.
Od listopadu tedy máme společné shromáždění mládeže. Momentálně je pro nás klíčové, aby nám Pán poslal člověka ať už z Česka, nebo Chorvatska, který by v našem sboru vedl mládež a evangelizaci mladých ve městě.
V prosinci nás čekají křty tří mužů. Darka, který byl léta v depresích a pod práškama, Veselina, kterému táhne na
osmdesát, a jeho syna Danka.
Jiří Dohnal
Nadační fond Nehemia sbírá finanční prostředky na podporu misijní práce Dohnalových v Chorvatsku. Váš dar můžete odeslat prostřednictvím účtu 100 113 352/0300, var. symbol 2800.
