Bratr kazatel Slavoj Raszka (64, CB Třinec) každoročně vytvoří tým a veze finanční podporu spřátelené Církvi živého Boha. Církev vznikla jako výsledek misie ukrajinských bratří Michaila Balka a Sergeje Baljuka v romských osadách v Mukačevu a okolí. Bratři začali obcházet osady před 35 lety a dnes je v Mukačevu a okolí síť menších či větších romských sborů a sborečků. Protože náš sbor CB v Husinci se podílí na finanční podpoře dvou romských pastorů, stali jsme se i my – David (52) a Věra (49) Linzmajerovi – součástí Slavojova týmu spolu s Františkem Flekem (43, AC Vyškov), Václavem Bouškou (53, CB Třinec) a Hankou Marťákovou (19, KřSb Český Těšín).
Co jsme tam dělali? Navštívili jsme několik romských rodin v Mukačevu, Čomonině a Vělikich Lučkach. Zúčastnili jsme se shromáždění a připojili se biblickým pozdravem, slovem povzbuzení nebo svědectvím v romských osadách v Paušinu, Sjurte, Seredně, Svaljavě a Mukačevu. Podívali jsme se na rozestavěnou modlitebnu ve Strabičevu. Navštívili jsme centrum Mukačeva, na tržnici nakoupili vyhlášené čokoládové bonbony Rošen a také jsme ochutnali výbornou pizzu v jedné z pizzerií.
Kde jsme bydleli? Byli jsme hosty přímo u manželů Balkových, kteří se o nás s velkou pečlivostí starali.
Jaká byla moje očekávání? Ukrajinu jsem znala jen z vyprávění. Musím říct, že to, co jsem viděla, v mnohém moje očekávání předčilo. Ukrajinské vesnické domky, byť chudé, působí upraveně, skoro u všech je zahrádka a před domkem se pne vinná réva. Cestou míjíte honosné pravoslavné chrámy. Mukačevo je krásné město na evropské úrovni, život v něm pulzuje tak, jak jsme zvyklí z našich měst. Část města tvoří milionářská čtvrť s výstavnými domy, kterých díky developerům stále přibývá. V jiné části města ovšem odbočíte z hlavní ulice a rázem se ocitáte v romské osadě. Zde je již většina obydlí postavená z vepřovic (nepálené hliněné cihly), byť neomítnutá. Chybí zahrádky, prostor mezi domky tvoří louže, bahno a odpadky.
Jak jsou na tom Romové? V posledních letech se jejich sociální situace zlepšuje. Dnes již dostávají sociální podporu, zvýšila se minimální mzda. Stále však není jednoduché najít na Ukrajině práci. Romové patří k maďarské části obyvatelstva, většina z nich ukrajinsky mluví špatně. Ti, kteří se přihlásili k maďarské národnosti, mají možnost jít s maďarským pasem pracovat do Maďarska bez nutnosti pracovního povolení. Podle slov romského pastora Mikoly Lakatoše mají však lepší životní podmínky Romů za následek, že už Romové nehledají Boha tak jako dřív, když jim bylo zle.
Jak probíhají shromáždění? V první části se zpívá. Romové upřímně, hlučně a s nadšením chválí Boha za doprovodu kytary, kláves, někde i bicích. Zpěv postupně přechází v modlitby. Všichni se modlí nahlas a zároveň. Pak následují promluvy bratří. (I my jsme se k nim připojili.) Setkání končí opět chválami. Shromáždění se poté poměrně rychle rozejde.
Jak jsme se dorozuměli? Vždycky s námi byl někdo z vedoucích Romů, kdo rozuměl „slovanštině“ – česky, rusky, polsky („po našemu“) a překládal do/z maďarštiny.
Nejsilnější zážitek? Pro mého muže určitě osobní setkání s oběma podporovanými pastory – Jankem Davidem a Mikolou Lakatošem. Vidět Romy, kteří nejen uvěřili evangeliu, ale změnili svůj dosavadní životní styl, pracují, a dokonce nezištně pracují pro druhé – jak spolukřesťany, tak spoluobčany z osad – to se hned tak nevidí. Na mě pak velmi silně zapůsobily modlitby Míši Balka za Ukrajinu, jeho výzvy k půstu, pokání a modlitbám. Vytanul mi na mysli Mojžíš zápasící před Hospodinem za izraelský národ.
Co říct závěrem? Snad za všechny zúčastněné mohu vyjádřit vděčnost, že jsme se mohli k této cestě připojit. Ať je nám všem Pán Bůh milostiv.
Podpořit romské pastory můžete prostřednictvím č. účtu 1057340/2060, v. s. 5102.
