Sangho Kim už neměl sílu dál pokračovat v cestě. Bohužel si musel připustit zoufalou skutečnost: Ztratil se! Ani jako třiadvacetiletý mladík si rozhodně nepřál přečkat noc uprostřed korejských hor, kde se zcela volně potulují divoké šelmy včetně lidožravých tygrů.
Nečekaná pomsta. Sangho kázal evangelium ve vesnicích v tamní oblasti, kde většina lidí uctívala nejrůznější modly a duchy přebývající ve stromech. Po měsíci evangelizačního putování se místních mužů ve vesnici zeptal na nejlepší cestu domů. Netušil však, že jej tito lidé nesnášeli. Nesouhlasili s jeho vyučováním, kterým nabourával jejich starověké náboženství. Z pomsty jej tedy poslali zcela špatným směrem.
Sangho se vydal podle rady vesničanů do hor a po dvou hodinách zcela vyčerpán neustálým stoupáním si udělal malou pauzu. Za celou dobu nepotkal ani živáčka a neviděl žádný dům. Aby se celá situace ještě zhoršila, začalo pršet.
Zoufalá modlitba. I přes setmění se Sangho plahočil dál. O půlnoci se ocitl v temném lese. V černo-tmoucí noci neviděl vůbec nic a studený říjnový vítr se opíral do jeho promoklého těla. Celý se třásl. Ze zoufalství padl na kolena a začal se modlit:
„Pane, jsem ztracen. Jsem zmrzlý a promoklý, vyčerpaný a unavený. Už nejsem schopen udělat ani jeden krok. Prosím, pomoz mi a ochraň mě před divokými šelmami. Prosím, nenech mě zde zahynout.“ Po těchto slovech se přikrčil ke stromu a usnul. Několikrát se během noci probudil s pocitem, že ho něco šimrá na krku. Rychle se to snažil chytit s obavou, že se jedná o hada. Co však ucítil, bylo chlupaté jako ocas nějakého zvířete.
Nečekaný zdroj tepla. Opatrně se snažil nahmatat, co to vedle něj leží a pochopil, že je to urostlý asijský tygr, který jej přišel zahřát! Již na začátku se Sangho velice obával střetnutí s hladovým tygrem, který je schopen jej bez váhání sežrat, ale k jeho úžasu jej toto stvoření přišlo zachránit před zimou. „Díky, Pane,“ řekl Sangho. A opět v temně černé tmě zase usnul. Pokojně odpočíval až do ranního slunečního svitu.
Rozloučení. S ranním rozbřeskem jakoby tygr pochopil, že jeho úkol skončil. Postavil se, na chvíli se ještě na Sanghoa zadíval a olízl jeho tvář. Nato Sangho rychle vyskočil na nohy, aby si svého nového přítele lépe prohlédl, zvíře však rychle zmizelo.
Sangho pak konečně našel bezpečnou cestu domů. V následujících letech pastoroval v několika sborech Jižní Koreje a sloužil jako zaměstnanec v Yoido Full Gospel Church v Soulu.
Boží záchrana. Během svého života často vzpomínal na tvora, který mu v osamělé temné noci přišel na pomoc. Netušil, jak se tam tygr objevil, ani kam odešel. Nicméně jedna věc je jistá: Nikdy nezapomene na to, jak ho Bůh zachránil.
Přeloženo z AG World Missions.
