Ve chvíli, kdy pastor Boon Song scházel v jižní části Thajska z kopce dolů, mu již slunce pálilo nesnesitelně do zad. Během celého dne kázal evangelium o Ježíši Kristu v okolních vesnicích, bohužel téměř nikdo na jeho poselství nereagoval. Ve chvíli, kdy procházel kolem nějakého domu u cesty, přišla za ním místní žena a nabídla mu pití. Boon se s vděčností napil a otřel si čelo.
Během několika minut mu však začalo být smrtelně špatně. Když dorazil domů, ztrácel již vědomí. Příliš pozdě si uvědomil, že nápoj, který tak vděčně přijal, byl otráven!
V nejbližší nemocnici lékaři začali s první pomocí. Z Boonova nosu však tekla krev, jeho hrdlo bylo stažené a rty oteklé. Smrt byla blízko a téměř jistá. Boonova žena se však navzdory všem okolnostem za něj úpěnlivě modlila. Vyznávala nad ním zaslíbení z Marka 16:18 – „vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane“. A Bůh na základě svého pravdivého slova způsobil zázrak. Boon Song nabyl vědomí a jeho stav se stabilizoval. Za velmi krátkou dobu již Boon opět kázal. Vrátil se i do vesnice, kde byl otráven. Vesničané se kolem něj během chvilky shromáždili, a to včetně ženy, která ho otrávila. „Měl jste být mrtvý!“ křičela na něj.
Lidé s napětím a zaujetím poslouchali ženu, která popisovala, co udělala. Závěrem však zjistili, že Boon je živ a zdráv, a proto si chtěli se zájmem poslechnout i jeho příběh. Hovořil tedy o Bohu, který je silnější než jed, a téměř celá vesnice přijala Krista jako svého Spasitele. Během 18 měsíců zde Boon založil silnou církev.
Nebyl to však jediný zázrak, který se v této vesnici stal. Nově uvěřivší pan Noy jednoho dne oral na svém poli a přitom ho kousl jedovatý had. Téměř okamžitě mu začala noha otékat. Spěchal tedy rychle domů a už z dálky volal na svou ženu, ať mu přinese Bibli. Zoufale hledal verš z Marka, který Boon tak často citoval. „Tyto verše, které zachránily Boon Songa od smrti, jsou mou jedinou nadějí,“ říkal své ženě. „Musím je najít!“ V zoufalosti položil Noy svou náhodně otevřenou Bibli na hadí uštknutí a začal se modlit: „Ó, Bože, nemohu tyto verše najít, ale vím, že tam někde jsou, a protože je to tvá kniha, určitě víš, kde to místo je. Prosím, najdi si je a dej, ať fungují i v mém životě stejně jako v životě Boon Songa.“
Pan Noy se svou ženou počkali ještě pár minut a pak otevřenou Bibli z hadího uštknutí nadzvedli. Stránka, která se dotýkala kůže, byla mokrá. „Podívej se na tu mokrou skvrnu,“ řekl Noy, „jed vyšel ven.“ Noy byl zcela zdráv a slovo z Marka 16:18 se stalo známé. Místní lidé jej pojmenovali „zaslíbení o nezranitelnosti“ a Boon Song a Noy jsou toho živým důkazem.
