Letošního výjezdu do dětských domovů na Ukrajině se zúčastnilo 24 služebníků z různých sborů, kteří pracovali v šesti týmech. Tři týmy se postupně během prázdnin vystřídaly v dětském domově ve Vinnici. Po jednom týmu jely sloužit do Otčího domu v Kyjevě, do státního dětského domova Majakovskij v Kyjevě a do dětského domova Piligrim v Mariupolu.
Spolu s Dankou jsme byli první týden v Kyjevě a pak jsme na jeden týden jeli do Apostolova.
V době naší návštěvy v Kyjevě jsme se setkali s bratrem Voloďou, který byl přímým svědkem letošních povodní na západní Ukrajině. Voloďa spolu s rodinou odjeli na týdenní dovolenou do Karpat. Po třech dnech začalo pršet. Ráno se šel podívat do vesnice, proč jim nejde elektřina. Zjistil, že vesnice je pod vodou a všude dokola je jen voda a voda. Voloďa se vrátil zpět, sbalili si věci, nechali auto autem, protože nebylo kam odjet a vydali se pěšky přes tři hřebeny hor, aby se mohli vrátit zpět domů. Cesta pěšky jim trvala dva dny, než se dostali do města, odkud ještě jezdil autobus, který je odvezl na vlak. Voda na západní Ukrajině zatopila více než 30.000 domů, mnohým vzala úplně vše, vzala i lidské životy. Pastor Sergej ze sboru Spasení jel rozvážet humanitární pomoc potřebným a nakonec mohl posloužit ženě, která tam ztratila manžela a tři děti.
Služba v Otčím domě
Po delší době znovu přijel do Otčího domu tým sester, aby se sdílely s Kristovou láskou s těmi nejmenšími. V domově nebylo nějak moc dětí, protože mnohé děti byly na prázdninách u svých rodičů, nebo na různých táborech. Celkově v domově bylo asi 12 dětí. Nejmladší byl Dyma, který má něco málo přes dva roky. Dyma se svým bratrem Serjožou žili spolu s dalšími dětmi v rodině u naší Irči. Irča se svým manželem Gríšou pracují v Otčím domě jako rodiče vychovatelé více než dva roky. Do domova přišli pracovat se synem Iljou, a v lednu se jim ještě narodila dcera Sofia. Více než rok mohli sloužit středoškolákům a od letošního ledna k nim do rodiny přišly menší děti. Dnes se starají celkově o sedm dětí.
Apostolovo – supčici, piknik a Kolja
Po pěti dnech jsme s Dankou na týden odjeli sloužit do Apostolova. Kromě služby ve sboru jsme navštívili nové děti, které přišly do polévkového programu. Ten den, když jsme je tajně navštívili, tam bylo jen sedm dětí, ostatní pomáhaly svým rodičům na poli. Děti nám zazpívaly pár písniček a nakonec si každý vybral z krásně udělané krabičky verš, který jsme si přečetli a společně se pomodlili.
V pátek jsme měli velmi náročný den. Vstávali jsme před šestou a jeli s Pavlem Golubem koupit na místní tržnici 30 kg masa. V sobotu k nám totiž měla přijet velmi důležitá návštěva. Danka spolu s Pavlovou manželkou Ljubou se pustily do čištění masa. Maso pak naložily do speciálního sósu.
V sobotu ráno jsme spolu s sborovníky a 15 dětmi z polévkového programu odjeli k nedalekému jezeru v
Zelenodolsku. Rozbili jsme základní tábor a bratři začali připravovat gril. Asi za hodinu jsme se konečně dočkali a Pavel přivezl veledůležitou návštěvu ze Žlutých Vod. Přijela k nám sestra Ljudmila spolu se svými 12 dětmi. To bylo radosti. Děti se šly koupat, pak hrály různé hry a nakonec přišla řada i na šašliky. Ty byly vynikající. Po obědě znovu voda a hry a večer se jelo domů. Návštěva byla rozmístěna po rodinách a v neděli na shromáždění sestra Ljudmila vyprávěla své svědectví o tom, jak ji Bůh přivedl k práci s dětmi a nakonec i k rozhodnutí vzít do pěstounské péče 10 dětí (2 jsou její). Děti zazpívaly dvě písně a zahrály ve scénce.
Po shromáždění jsme měli společný oběd (guláš) a ve 4 hodiny odjížděla Ljudmila spolu s dětmi zpět do Žlutých Vod. Byl jsem velmi vděčný Bohu, že jsme mohli spolu strávit společný víkend.
Když jsme přijeli do Apostolova, Kolja spolu se svými dvěma nejmladšími bratry a maminkou odjel do nemocnice v Dněpropetrovsku. Koljovi tam prováděli dvě operace levé ruky a levé nohy. První operace se zdařila, ale když mu operovali nohu, tak transplantovaná kůže, kterou mu vzali ze zad, se mu na noze špatně přichytila.
S Dankou jsme navštívili zbytek Koljovy rodiny. Přivítal nás otec Sergej spolu se
svými třemi dětmi. Sergej nám ukázal svůj kolchoz a pozval nás do domu. Od poslední návštěvy bylo v ložnici vymalováno a všude bylo vytřeno. Děti byly velmi rády, že nás zase vidí. Mohli jsme si s nimi popovídat. Pavel Golub si mezitím povídal se Sergejem i o tom, aby nezapomněli, že kromě Kolji mají dalších pět dětí, které potřebují rodičovskou péči.
Po týdnu stráveném v Apostolovu jsme se vrátili do Otčího domu. Děti i naše děvčata byly rády, že nás znovu vidí. Poslední dva dny jsme byli s děvčaty na exkurzi po kyjevských památkách.
V pátek ráno jsme všichni odjížděli autobusem domů. Všichni se sdíleli se svými dojmy z tohoto misijního výjezdu. Byl jsem vděčný Pánu Bohu za všechny lidi, kteří s námi jeli sloužit dětem do dětských domovů na Ukrajině. Všichni vedoucí si naše týmy velmi pochvalovali a byli vděční za tuto praktickou pomoc. Věřím, že všichni na Ukrajině předali Boží lásku a byli velkým svědectvím jak pro děti, tak i pro dospělé.
Chtěl bych poděkovat všem, kteří se tohoto misijního výjezdu zúčastnili, a také těm, kteří na tuto službu finančně přispěli nebo se za nás všechny modlili. Všichni jsme spolupracovníci Boží.
Pokud vám nejsou lhostejné osudy dětí a máte touhu podílet se na jejich záchraně pro Boží království, můžete:
• s námi jet pracovat do dětských domovů na Ukrajině
• modlit se za milost pro děti z dětských domovů, za misijní výjezdy na Ukrajinu
• finančně podpořit moji službu na Ukrajině, práci dětských domovů na Ukrajině, operace opařeného Kolji, polévkový projekt v Apostolovu
• bližší info na www.nehemia.cz nebo www.otchiy-dim.estranky.cz
Bůh Vám žehnej
Vašek Bednář
