Jmenuji se Aklil (38 let) a spolu s manželem, třemi syny a třemi dcerami jsme bydleli v Mekele (Tigray). Manžel pracoval na ministerstvu dopravy, a tak díky velkému úsilí mého manžela jsme byli schopni se uživit. Já jsem byla doma s dětmi. Když však přišla karanténa, okolnosti se začaly zhoršovat.
Začalo napětí mezi politickými stranami, které přerostlo v regionální ozbrojený konflikt. Lidem v této oblasti nastaly temné dny krize. Denně jsme viděli umírat lidi na ulicích, zneužívané a traumatizované, bez naplnění základních potřeb k životu. Vlivem konfliktu vláda celou oblast uzavřela. Nebylo možné cestovat. Nefungovala elektřina ani internet, nemocnice, banky i obchody byly zavřené. Nebylo možné vyjít z domu, nebylo možné si někde koupit jídlo. Byli jsme odříznuti od světa.
Já jsem byla navíc v sedmém měsíci těhotenství, bohužel vystresovaná a vyčerpaná a bez naděje na pomoc. Na konci listopadu se můj manžel rozhodl, že musíme utéct do bezpečí k našim příbuzným do jiné vesnice. Se svými třemi dcerami a jedním synem jsem se vydala pěšky na cestu. Všude se střílelo. Lidé utíkali, ale já jsem nemohla. Bylo to tak traumatizující, navíc s vědomím, že mám s sebou děti. Ztrácela jsem naději, že to přežijeme. Bůh nám však pomohl. Dorazili jsme do cíle. Po čtyřech dnech se ozval můj manžel, že se k nám připojí. Pak už telefony nefungovaly. Bohužel už nedorazil, cestou jej ozbrojenci zabili. Je to strašné. Chtěli jsme být v bezpečí, ale nakonec jsme přišli o otce rodiny, který se o nás staral. Mnoho dní jsme nebyli schopni nic dělat. Poté, co vláda konflikt ukončila, jsme byli schopni vrátit se domů. Zanedlouho jsem také porodila naši holčičku, která přinesla naději do beznadějné situace. Musím se nyní nějak postarat o svou rodinu…
Spousta lidí teď žije v táborech v provizorních stanech. Stále je zde nedostatek pomoci. Přišli k nám však pracovníci Guenet Church. Bylo to jako světlo na konci tunelu. Bůh na nás nezapomněl. Pomohli nám finančně, abychom si mohli koupit jídlo a základní potřeby.
Brutální válečný konflikt, který se odehrál v severní Etiopii v regionálním státě Tigray (5,5 mil. obyvatel) v listopadu 2020, hluboce zasáhl místní obyvatelstvo. Ze spáchaného násilí, vraždění civilistů a znásilňování se bude Etiopie ještě dlouho vzpamatovávat. Celkový počet obětí není přesně znám, bylo identifikováno již 2 000 mrtvých. Humanitární krize, která začala již v období pandemie, se tak dostala na samotné dno. Vláda sice do 15 dní konflikt uhasila, nicméně stále na některých místech panuje napětí. Například na severozápadě ještě v květnu probíhala těžká střelba. Informační i dopravní spojení s oblastí Tigray bylo přerušeno a miliony lidí tak neměly přístup k pohonným hmotám nebo jídlu. Před obchody se tvořily fronty na chléb a pohonné hmoty byly dostupné pouze na příděl. Některé cesty jsou stále neprůjezdné. Více než 50 vojáků z řad tigrayské osvobozenecké fronty a členů národní obrany nyní stojí před soudem a je obviněno z násilí, vražd a znásilňování. Oficiálně bylo nahlášeno 1 228 případů sexuálního násilí, mnoho lidí však ze strachu nic nenahlásilo.
Pomoc při humanitární krizi způsobené válečným konfliktem.
Naše partnerská organizace EGCDWO již zahájila první vlnu humanitární pomoci. Svou pomoc směřovala převážně k starším lidem, ženám, dětem a osobám se zdravotním postižením. Humanitární pomoc je však zpomalována i neprůjezdnými cestami a kontrolami na všech cestách. Navíc zde stále není bezpečno. Lidé utíkají pryč z válečné zóny, mnoho jich potřebuje lékařskou péči. Jsou traumatizováni, hladoví, plni strachu a úzkosti. Mnoho z nich vidělo masové popravy. Naléhavě potřebují také psychosociální podporu. V terénu jsou alespoň mobilní kliniky. Potýkají se však s nedostatkem zdravotního materiálu. Školy jsou ochromeny, stejně tak i zdravotní střediska a nemocnice. (Funguje pouze 16 nemocnic ze 40.) Poskytli jsme zatím pomoc přímo 1 200 rodinám (7 540 osob) a alespoň částečně více než 10 000 rodinám. Nyní se chceme zaměřit na širší komunitu. Chtěli bychom postupně rozdávat 15 kg cereálií, 15 kg luštěnin a 0,45 litru oleje na osobu a měsíc. Lidé v této oblasti se živí převážně zemědělstvím, bohužel však nemají co zasadit.
Budeme vděčni, když se k naší pomoci přidáte a pomůžete v této humanitární krizi přinést lidem naději, bezpečí a psychickou podporu. Každá koruna se počítá. Podpořme rozbité rodiny a zlomená srdce. Prosíme také o vaše modlitby. Tato bolest se nedá lidsky uzdravit. Prosím, stůjte v této chvíli při nás.
Pokud byste chtěli pomoci lidem v Etiopii v jejich humanitární krizi, použijte prosím č. ú. 1057340/2060, v. s. 12041.
