V. Bednář. Zdravíme vás z Daruvaru! Děkujeme vám za modlitební i finanční podporu. Naše touhy se začaly uskutečňovat a 12. října jsme se konečně do chorvatského Daruvaru přestěhovali. Původní dubnový termín stěhování nevyšel, ale jak víte, tak jsme byli uzavření v covidové pasti, a proto se náš přesun posunul na říjen. Nejen kvůli covidu, ale také proto, že náklady k našemu živobytí v Chorvatsku ještě nebyly zcela pokryty. Danka v září po jednadvaceti letech ukončila svou službu – práci v Nehemii a nastoupila do sboru jako misionářka.
Červen až začátek října byl pro nás hektickým obdobím. Jezdili jsme po sborech s prezentací naší služby a sháněli modlitební a finanční podporu. Nyní jsme však již dva měsíce zde, v naší ZEMI ZASLÍBENÉ.
Sloužíme slovem na bohoslužbách a jednotlivě i našim sborovníkům. První měsíc jsme také řešili bydlení, registraci, a měli i více času s pastorem sboru nejen v církvi, ale i na poli. Po měsíci čekání se nám pak podařilo získat dlouhodobé povolení k pobytu.
V listopadu koronavirus dorazil nejen do Daruvaru, ale i přímo do sboru a hodně lidí covidem onemocnělo. My jsme díky Bohu neonemocněli, a tak jsme nemocným sborovníkům rozváželi potraviny, testy a každý den jsme s nimi byli v telefonickém kontaktu. I když jsme po čtrnácti dnech sbor opět otevřeli, někteří lidé jsou stále nemocní (nachlazení a teploty). Danka se zapojila hlavně do rozhovorů s našimi staršími sestrami. Ve sboru dělala výzdobu ke dni Díkůvzdání i k adventu.
Náš start jsme si představovali trochu jinak, plánovali jsme seznamovat se s lidmi na ulici, ale podzimní chladné počasí a covid naše město víceméně vylidnil. Navíc teď často vídáme na vývěskách, že nějaký známý zemřel, což se nyní dotklo i našeho sboru. Do věčnosti byl po našem příjezdu povolán 88letý, náš drahý bratr Véna, kterého jsme si moc vážili a měli se od něj vždy co učit.
Doufáme, že na rozhovory s dalšími lidmi nebudeme čekat až do jara, ale naskytnou se jiné příležitosti. Zatím se snažíme navázat nové kontakty se sousedy z domu a okolí, které pravidelněji potkáváme. Možnosti služby jsou nyní značně omezené, ale vše má svůj čas. Alespoň se můžeme zaměřovat i na vztahy s vedoucími jiných sborů, z Garešnice a československé vesničky Golubinjak – Holubňák.
Pokud byste chtěli podpořit službu manželů Bednářových, použijte prosím č. ú. 1057340/2060 nebo 100113352/0300, v. s. 2101.
