Chtěli bychom vám prostřednictvím této ankety přiblížit misijní výjezd na Ukrajině (spolu s Václavem Bednářem) a zároveň také ukázat, že na misii nepatří pouze mladí lidé, ale že tato služba je otevřená pro všechny věkové kategorie. Věkové rozmezí těch, kteří se ankety zúčastnili, je 18 až 52 let.
Třeba další výjezd čeká právě na vás!
Letos proběhne misijní výjezd na Ukrajině v termínu 1. – 15. srpna. Přihlášky budou k dispozici v příštím čísle N.I. a také ke stažení na www.nehemia.cz
Otázky:
1. Myslíš si, že má v dnešní době význam účastnit se misijních výjezdů?
2. Po kolikáté jsi byl/a na misijním výjezdu a čím byl pro tebe přínosný, zajímavý, obohacující?
Ester Kaletová
18 let
AC Český Těšín Agapé
1. Ano.
2. Byla jsem již potřetí, nové zkušenosti… s malými zloději. Zažila jsem jiné počasí, nejen 40ti stupňová vedra. Utužování sourozeneckých vztahů. Nové děti v dětském domově a větší počet mladších. Žádní komáři.
Zdena Lachmanová
45 let
AC Havířov
1. Určitě ano. I přes pokrok stále existují země a místa, kde lidé strádají buď kvůli nesprávným zákonům, politickému zřízení, katastrofě aj., a kteří potřebují pomoc. Je důležité pomáhat potřebným podle svých sil, schopností a možností. A když k tomu přidáme pokoru a milosrdenství v srdci a modlitbu na rtech, bude pomoc ještě účinnější.
2. Misijního výjezdu jsem se zúčastnila poprvé a myslím, že ne naposledy. Ty dva týdny mi nestačily na to, abych poznala místní poměry, zvyklosti a jazyk a abych vybudovala a prohloubila vztahy. Věděla jsem, že cesta bude náročná, že v zemi panuje chudoba, alkoholismus, nezaměstnanost a spousta dalších rozbíječů rodin, ale osobní zkušenost a smutné osudy dětí z dětských domovů mnohonásobně zmenšily moje vlastní trápení a starosti. Povzbudila a těšila mě spolupráce s Ester a Irkou Kaletovými i jejich krásný vzájemný vztah a vztah k bližním. Radost mi působily pravidelné a svérázné modlitby vychovatelek a dětí před každým jídlem a spaním, vždy zakončené Modlitbou Páně. Zaujal mě způsob, jakým zde provádějí křest vodou a také konzervatismus místních křesťanů, který obhajovali tvrzením, že v Novém zákoně se nikde nepíše, že by se Pán Ježíš smál, radoval, tancoval, jásal. Jsem bohatší o spoustu zkušeností a dojmů z dětského domova rodinného typu a ráda se o ně rozdělím.
Jana Ligocká
52 let
KC AC Český Těšín
1. Velmi ráda sloužím dětem a jsem vždy šťastná, když mohu sloužit dětem i dospělým, a to způsobem, který si u mne Bůh použije. Na otázku, zda má v dnešní době význam účastnit se misijních výjezdů, bych asi napsala to, co jsem viděla u některých menších dětí. Když jsme přijeli do DD, některé děti se neusmívaly, byly vážné. Po dobu pobytu se děti začaly usmívat, to mělo pro mne největší význam. Ale celkové hodnocení celé mé služby mohou zodpovědět pracovníci DD, kde jsem byla.
2. Byla jsem na misijním výjezdu potřetí. Každý výjezd byl pro mne velkým přínosem, požehnáním a byl nesmírně obohacující pro můj osobní život a věřím, že byl přínosem i pro další, kterým jsme mohli o dětech na Ukrajině říci. Mluvili jsme svědectví ve sboru, promítali jsme fotografie z DD a viděla jsem, že se to lidí dotýkalo. Ráda bych napsala ještě to, že od doby, kdy jsem začala na Ukrajinu jezdit, se můj vztah k Ukrajině úplně změnil. Předtím jsem neznala tento stát a národ a nic mi to neříkalo. Ale nyní miluji tento národ, miluji děti, dospělé, miluji všechny lidi, opilce i maminky, které se nestarají o děti. Nevím, čím to je, ale mám je všechny moc ráda a jsem za to Pánu velmi vděčná.
Veronika Linhartová
21 let
CB Pardubice
1. Jsem o tom přesvědčena. Práce pro Boha má vždycky smysl. Možná nebudeme jako první misionáři kázat Boží slovo, ale můžeme být užiteční v jiné oblasti. Můžeme být pro druhé lidi zpestřením všedních dní 🙂
2. Na misijním výjezdu jsem byla čtyřikrát. Ten letošní pro mě byl přínosný tím, že jsem si sáhla na dno svých sil. Když jsem slyšela, do jakého dětského domova jedu, měla jsem strach – tamější lidé měli úplně jiné zájmy než já. Přesto jsem se s nimi s Boží pomocí mohla sžít a strávit tam požehnaný čas.
Marie Ondřejová
26 let
CB Frýdek Místek
1. Podle toho, co od toho člověk očekává. Pokud to je příjemný čas strávený s dětmi, poznání jiné kultury a lidí, tak určitě jo.
2. Na misijním výjezdu jsem byla asi pošesté. Poznala jsem nové lidi, nový způsob práce. A mohla jsem porovnat dětský domov ve Vinici s dětským domovem ve Žlutých Vodách i v Ivanofrankovsku. Tento domov hodnotím nejkladněji.
Marie Hrachovcová
33 let
ROFC Šternberk
1. Myslím, že nejenom v „dnešní“, ale v každé době. Člověk si tak rozšiřuje obzory, poznává jinou zemi, lidi a jejich kulturu, mentalitu, učí se sloužit a pomáhat druhým, má možnost procvičit se v cizím jazyce a poznat nové bratry a sestry v Kristu.
2. Na misijním výjezdu jsem byla tento rok již potřetí. Co mě vždycky hodně obohacuje a požehnává je DOBRÁ KOMUNIKACE s Vaškem Bednářem během celého roku (pravidelné zasílání zpráv z jeho misijních výjezdů – informovanost o situaci v jednotlivých domovech) a PRÁCE V TÝMU – dva měsíce dopředu se dovídáme, kam a s kým pojedeme a pak už je to na nás – příprava programu, co kdo nakoupí a vezme s sebou, každý přichází se svými nápady a dáváme to dohromady, hodně komunikujeme přes internet. Nejintenzivnějších je společných 14 dní na Ukrajině – často jsme z různých měst a sborů a díky této společné službě dětem vznikají nová přátelství, hodně se navzájem sdílíme, hodně věcí společně prožíváme, řešíme… Každý misijní výjezd je pro mě vždy velkým přínosem.
Kateřina Fridrichová
20 let
AC Hustopeče
1. Jistě. Někdy je možná důležité najít jejich formu. Misijní výjezd poskytne nový pohled na jiné místo. Není to turistický výlet, kde je možné vidět pozlátko metropolí a přírodní krásy. Na misii se spíše setkáváme s lidmi. A to je velmi obohacující.
2. Na misijním výjezdu jsem byla poprvé. Rozhodně to byla skvělá zkušenost. Bylo zajímavé fungovat jako tým, určitě jsem se pocvičila v trpělivosti, protože jsme byly tři různé holky ze tří různých sborů, tří různých církví a musely jsme spolu komunikovat. Díky Pánu jsme neměly větší problémy a dohodly jsme se na všem, co je potřeba dělat. A samozřejmě celá práce sboru v Mariupolu a lidé, se kterými jsme se setkaly, mě neobyčejně nadchla a povzbudila.
