Při přistávání letadla v Mirném máte možnost vidět důvod vzniku tohoto města. Povrchový důl impozantních rozměrů. Obří jáma je přes 500 m hluboká a má více než kilometr v průměru. Všude narážíte na obří kopce hlušiny a všudypřítomný prach. Ačkoliv je už začátek června, tak ještě před pár dny zde byl sníh. Potom se náhle začalo oteplovat a stromy se zazelenaly. Jaro ani pořádně nepropuklo a už je tu léto. Na letišti nás čeká Ilja. Misionář, který v tomto odlehlém kraji buduje novou církev. V jednom z minulých vydání Nehemia info jste si mohli přečíst jeho životní příběh. Dnes bychom vám rádi vyprávěli o některých lidech, kteří ho obklopují…
Aňa – vzdala se kariéry a šla na konec světa
Aňa je Iljova manželka. Dívka z dobře situované rodiny, inženýrka, která si začala budovat kariéru v Novosibirsku. Po svém obrácení se vzdala pohodlného života, vzala si bývalého feťáka a odešla s ním sloužit evangeliem lidem na konci světa. Když se jí narodily děti, najednou si připadá vlažná a unavená. Jak by také ne. Aljoša je stoprocentní kluk a malá Evelina je v kouzelném batolecím věku. Je skoro s podivem, že kromě nich vůbec něco jiného stíhá. Stará se o lidi, vede chvály, pomáhá Iljovi v evangelizaci i ve vedení sboru. Prý by toho ale chtěla dělat pro Boha mnohem víc. Její nasazení nezná mezí.
Běkadži – Imám ho nadchnul pro Bibli
Běkadži pochází z Kazachstánu a vyrůstal jako muslim. V mládí čelil obrovským problémům. Neuměl arabsky, ale přesto si listoval v Koránu. Věřil, že mu Korán může přinést pokoj, i když z něj nerozumí ani slovo. To se však nedělo. Radil se tedy s představeným mešity, co má dělat, že už takto nemůže dál. Ten mu poradil: „Když neumíš arabsky, hledej odpovědi na otázky svého nešťastného života v Bibli. I to je svatá kniha.“ Běkadži ho poslechl a brzy se pro Bibli nadchnul. Tchýně ho posílala do církve: „Běž do Božího domu.“ Běkadži vzpomíná, že kdyby ho tehdy vedla ke vztahu s Ježíšem, rozzlobil by se, ale do Božího domu šel rád. Tomu rozuměl. V církvi pak byl přemožen Boží blízkostí. Něco takového nikdy nezažil. Bůh ho uzdravil ze všech jeho závislostí. Uzdravil také jeho šestiletého syna z těžkého astmatu. Dříve se zadýchával i při rychlém jídle. Hned si musel aplikovat léky ve spreji, protože mu hrozil záchvat. Večer přišli z církve a usedli ke stolu. Synek se hladový vrhl na jídlo. Teta ho napomínala, ať dává pozor, aby si neublížil. Malý ji odbyl tím, že ho Ježíš uzdravil. Po celé dětství pak už neměl s astmatem žádné problémy. Vrátily se mu až v dospělosti, když se vzdálil od Boha. „Ty víš kdo ti může pomoci,“ připomíná mu jeho táta. Běkadži je učitelem. Učí techniku, jak ovládat nějaké stroje. Raduje se, že může znát Ježíše a být součástí církve. Každou lekci v kurzu začíná modlitbou a neustále svým studentům povídá o Kristu.
Míša a Sergej – v jedné budce spolu se závislými
Dalším neuvěřitelným člověkem je Míša. Vedoucí rehabilitačního centra, žije v budce o jedné místnosti spolu s klienty. Žádná tekoucí voda a často také žádná elektrika. V zimě ji jednou vypnuli na 14 dní. Nemá také žádnou výplatu. Klientům věnuje tolik času, že mu to brání v klasickém zaměstnání. Vydělává si příležitostnými brigádami. Nebo Sergej. Mladý kluk, který ve 14 letech zastřelil opilého kamaráda, který vyhrožoval jeho dědečkovi. Má odsezených 10 let. Na ulici ho neuvidíte bez kola, za které by se u nás nemuselo stydět žádné technické muzeum. Po skončení rehabilitace se rozhodl pomáhat Míšovi v rehabilitačním centru. Vše, co se dozvídá o Bohu, doslova hltá.
Eržena a Valera – neviditelná pomocnice a hladový burjat
Eržena je nenápadná Burjatka ve středním věku. Pod Bajkalem, kde dříve žila, přivedla ke Kristu mnoho svých známých a příbuzných. Teď žije v Mirném se svým manželem Valerou, který ještě Krista nezná. Je to velmi milý člověk. Dlouze jsme spolu hovořili. Se slzami v očích nás prosil o modlitbu, že by chtěl také Boha poznat. Nádherní lidé se srdcem otevřeným dokořán. Eržena je nadšenou, neviditelnou pomocnicí. Chodí pomáhat do kuchyně Ani. Vždycky ale zmizí dříve, než se stačíme objevit my.
Jaroslav – drsný pan nekonečný
Jeden z prvních obrácených Jakutů v místní církvi, se kterým jsme se seznámili už při naší první cestě do Jakutie. Slouží jako misionář ve Věrchnovělinsku, jakutské vesnici vzdálené asi 500 km od Mirného. Už minule si od nás vysloužil přezdívku bratr nekonečný, protože jeho otázky skutečně neberou konce. Maličko nám to leze na nervy. Na druhou stranu však obdivujeme Jaroslavovo nasazení pro službu evangeliem. Statečně vzdoruje všem nástrahám tohoto drsného kraje. Nejen krutému podnebí, ale i nedůvěře a někdy až nenávisti lidí z jeho vlastního národa. Jakut, který se paktuje s církví, je zde stále viděn jako zrádce a kolaborant, který opouští kulturu a náboženství svých předků. Někdy bychom se chtěli za Jaroslavem vypravit. Cesta k němu je však velmi náročná. Mimo jiné je potřeba překonat několik řek, na kterých nejsou žádné mosty.
Výhrůžky smrtí kvůli evangeliu
V Rusku se přiostřuje. Na konci června schválila státní duma zákon, který ještě více komplikuje již tak složitý život evangelikálních křesťanů. Tento zákon například prakticky znemožňuje legální misijní činnost a také zakazuje domácí církevní setkání. Evangelikální křesťané na mnohých místech v Rusku zažívají sílící úřední šikanu. Pravoslavná církev si v Rusku dělá nárok na duchovní monopol. I v Mirném je jeden velmi aktivní baťuška, který se snaží mít vše pod kontrolou. Ze služby církve v nemocnici byli lékaři nejdříve nadšeni. Do té doby, než se pravoslavným podařilo přesvědčit vedení nemocnice, že letniční jsou strašnou sektou. I na ostatních místech mají najednou dveře zavřené. Pronájem místnosti na bohoslužby je téměř neřešitelným problémem. Nikde je nechtějí. Křesťané však čelí nejen pomluvám a nepříjemnostem. Někteří lidé jim dokonce vyhrožují smrtí. Tyto hysterické výlevy souvisí mimo jiné s rusko-ukrajinským konfliktem a nenávistnou ruskou propagandou, podle které jsou evangelikální křesťané prozápadními agenty. Aby toho nebylo málo, tak zde stále více roste počet muslimů. V Mirném je jich už okolo 30%. Jde především o dělníky ze střední Asie. Stále více se muslimové začínají prosazovat i do veřejných funkcí. Jakutie a celé Rusko potřebuje naše modlitby a podporu.
Článek je výňatkem z internetového deníku Jirky Hanáka
Celý deník si můžete přečíst na http://acvalassko.cz/misie.aspx
