Určitě jste už v poslední době z různých stran slyšeli na různých setkáních slovo Kairos. Nemyslím tím Kairos dokument, ani iniciativu Kairos, která je vlastně palestinskou obdobou teologie osvobození, ale kurz Kairos 1, který vzniknl v devadesátých letech na Filipínách, a od té doby se rozšířil v církvích po celém světě. Je skvělým nástrojem pro církev, která se chce vědomě chopit své role v naplňování Velkého pověření, které nám Pán Ježíš zanechal před svým nanebevstoupením.
Slovo kairos v názvu je v tomto případě velmi výstižně a vhodně použito. Novozákonní řečtina má dvě slova pro čas. Jedno je slovo chronos, což znamená „chronologické“ (jak jinak) plynutí času. Den, týden, měsíc, rok… Nejsme schopní jej zastavit, jen jej máme správně prožít. Druhé slovo je ono kairos. Je to čas, kdy se Bůh rozhodl jednat nějakým novým způsobem, je to čas změny, čas Božího zásahu, čas, který bychom neměli minout, protože bychom mohli minout čas svého navštívení. Jak to Petr píše ve svém prvním listu o prorocích, že: „… zkoumali, na který nebo na jaký čas (kairos) ukazoval Duch Kristův v nich, když předem svědčil o utrpeních určených Kristu a o velké slávě, která přijde po nich“ (1 Pt 1,11). Pokud chceme být v epicentru Božích záměrů, pak bychom měli velmi zpozornět, pokud vidíme, že se Bůh rozhodl jednat, zasáhnout do situace. Toto je onen čas kairos, čas, kdy se máme ujistit, že rozumíme tomu, co Bůh zrovna dělá. Jeden z takových velikých momentů kairos byly Letnice. Jak už jsem o tom psal v článku „Invaze? Uprchlíci? Poutníci?“ v únorovém čísle Života v Kristu, měl jsem v této souvislosti velmi zvláštní prožitek. Bylo to na úterních modlitbách, které míváme ve sboru pravidelně. Najednou jsem uviděl takový prorocký obraz, nebylo to vidění, nějaký děj, ale byl to takový záblesk, zahlédnutí něčeho, co úplně změnilo můj úhel pohledu na celou situaci s uprchlíky houfně směřujícími v této době do Evropy. Najednou jsem v tom prorockém obraze uviděl paralelu se současnou Evropou. Tehdy to byl Jeruzalém, kam se vždy na svátky začali sjíždět Židé i proselyté ze všech národů. Počet obyvatel Jeruzaléma se o svátcích zněkolikanásobil. A to, co jsem uviděl v onom obraze na modlitbách, bylo, že Bohu šlo o Letnicích o více než jen o naplnění nějaké typologie toho svátku. Jednalo se nejenom o to, aby se to všechno stalo v onen správný den, ale Ježíš zdůrazňoval, aby neodcházeli dříve z Jeruzaléma, než budou naplněni Duchem svatým ještě z jiného důvodů: Jeruzalém se měl naplnit lidmi. Ještě tam na ty svátky nebyli všichni, ještě cestovali, ještě si vyřizovali cestovní lístky a sedali na lodě. A Pán Ježíš řekl, počkejte, zůstaňte v Jeruzalémě. Nejdříve potřebujete být naplněni Duchem svatým. Bůh nikdy nepracuje jen na jednom konci. On na jedné straně shromažďoval do Jeruzaléma každého, kdo měl být na tom svátku a z druhé strany seslal svého svatého Ducha ne na ty lidi, ale na shromážděné učedníky, a vystrojil je mocí, odvahou a způsobilostí zasáhnout ty lidi evangeliem.
A právě kurz Kairos, kterého jsem měl možnost se v minulém roce zúčastnit, je jedním z takových nástrojů, který Bůh v poslední době velmi hojně používá ve všech sborech, které si uvědomují, že Bůh začal jednat velmi výjimečným způsobem v naší době. V muslimském světě, ale nejenom tam, se projevuje zcela bezprecedentní zájem o evangelium. Bůh se často nadpřirozeně lidem zjevuje a posílá je do různých společenství křesťanů, kde by měli vědět, co mají těmto lidem poskytnout. Byl jsem velmi zasažen přímočarosti a jasností toho vyučování i praktických cvičení týkajících se naplňování Božích záměrů s našimi sbory. Vše, co se v tom kurzu vyučuje, se také i prakticky prožívá. Nemůžeme si dovolit být církví, která nemá jasno v tom, co je podstatné v tomto čase kairos. Je proto nejvyšší čas umožnit všem našim členům, a hlavně všem vedoucím, aby se zúčastnili tohoto kurzu. Zatím je v angličtině. Věřím, že už brzy bude možné kurz absolvovat i v českém jazyce.
Bohuslav Wojnar
