Nedávno jsem byl dotčen příběhem o „vesnici odpadků“, o které informuje Britská evangelikální aliance. V předměstské části Káhiry, které se říká „vesnice odpadků“, žije 30 000 lidí. Tito lidé se živí tím, že denně nasbírají, zrecyklují a vytřídí 4 500 tun odpadu v Káhiře. Je to jedna třetina celkového množství odpadu tohoto mnohamilionového města
Ramez Atallah – vedoucí egyptské biblické společnosti, která organizuje ve „vesnici odpadků“ dětský tábor pro 1500 dětí, k tomu říká: „Bývalo to zločinecké doupě. Drsné prostředí, kde se rádi ukrývali kriminálníci a lidé zde bývali násilničtí. Bývalo to nebezpečné místo. Když tam ale v roce 1974 přišel a začal kázat koptický evangelista otec Šimon, z mnoha lidí se stali křesťané a chtěli pak měnit i prostředí, ve kterém žili. Začali usilovat o možnost vzdělání pro své děti, usilovat o zlepšení hygieny a zavedení elektřiny. Změny ve vesnici jsou fenomenální a dnes je to jedno z nejbezpečnějších míst v Káhiře,“ říká Ramez Attallah. „V současnosti se sem dokonce stěhují lidé z jiných částí Káhiry.“
Můj křesťanský kolega z PEM Angličan Ron Hubert navštívil před rokem s manželkou a turistickým průvodcem tato místa. Když ve „vesnici odpadků“ směřovali k návštěvě historické památky, u jejich malé skupinky zastavilo luxusní auto, ze kterého vystoupila dáma v arabském oblečení, zjevně jedna z bohatých obyvatel egyptské metropole. Tato žena se na ně obrátila se slovy: „ Měla jsem v noci sen, že v tuto hodinu mám přijít zde na toto místo a že tady potkám lidi, kteří mi řeknou více o Bohu.“
Poté, co si uvědomili, že tím, kdo „zorganizoval“ tuto schůzku ve „vesnici odpadků“, je Pán Bůh, vedli tuto ženu k víře v Pána Ježíše Krista a modlili se s ní modlitbu přijetí Krista.
Evangelista Šimon, který ještě i dnes slouží ve „vesnici odpadků“, říká: „Skrze moc Ducha svatého jsme mohli vidět obrácení mnoha lidí. Ale kázání evangelia má i další důsledky. Máme zde tekoucí vodu a elektřinu, na několika místech instalujeme kanalizační systém. Když Ježíš někam přijde, mění to celou komunitu.“
„Měli bychom si být vědomi toho, že v té Boží „ekonomice“ mají naše činy věčný dopad. Rozšiřujeme Boží království skrze obyčejné každodenní věci a činy vykonané ve jménu Ježíše,“ říká Alan Hirsch, autor knihy „The shaping of the things to come“.
Otázkou určitě není, zda je pro Pána Boha nemožné měnit životy lidí i život komunity. Otázkou je, zda jsme ochotní být součástí jeho plánů! Podílet se na věcech, které mají věčný dopad! A víme, že mezi věci s věčným dopadem patří i praktické projevy lásky Kristovy.
Svět kolem nás i s mnoha strádajícími lidmi nám dává mnoho příležitostí. Příležitostí, jak se ty a já můžeme dotknout nejen životů jednotlivců, ale i ovlivnit komunity, ve kterých žijeme, nebo také vesnici někde daleko – skrze finanční dar, skrze modlitbu, skrze praktickou pomoc, skrze aktivní zapojení do přinášení Boží lásky jiným.
Ing. Lubomír Hlavačka
