Zdravíme vás, milí přátelé, momentálně z krátkého pobytu doma v ČR, kde jsme přijeli na nutnou pauzu k řešení ještě některých záležitostí. Velice rychle ten čas běží, a než jsme se nadáli, tak půlrok uběhl, ani nevíme jak. Sžíváme se s lidmi nejen v našem chorvatském sboru, ale také poznáváme nové lidi z města a okolí a budujeme vztahy se sousedy.
Minulou sobotu jsme navštívili rodiče naší sestry Sanji. Setkal jsem se s nimi před pár lety, kdy Sanja se svým manželem Veliborem měli vodní křest. Maminka se s námi chtěla seznámit blíže. Strávili jsme s nimi nádherný den a již domlouvala naši další návštěvu i s přespáním.
I v Chorvatsku si nás Ukrajina našla. Obracelo se na nás mnoho lidí s prosbou o pomoc, ať již humanitární, nebo se zajištěním ubytování či převozu. Jsem udiven, kolik úplně cizích lidí nám zavolalo, třeba bratr Sergej ze Španělska, nebo Igor z Estonska, i Nataša z Německa, abychom jim pomohli dostat jejich blízké do bezpečí.
Navštěvujeme sborovníky i naše členy v domovech pro staré a nemocné, jak se jim tady říká. Nejstarší naše členka (98 let) je nyní v jednom z nich. Je již postižená stařeckou demencí, ale je s ní legrace. Má stále nádhernou češtinu a pohyblivost, že ji můžeme obdivovat, jak si i ve svém věku zacvičí, učitelka tělocviku se v ní nezapře. I bratr Slávko (93 let) je v dobré kondici, i když ne tak fyzické jako Fanynka, ale psychické. Poslouchat jeho příběhy je jako číst další biblické kapitoly, které nebyly ještě dopsány, ale jsou prožité lidmi víry.
Něco málo se nám povedlo udělat i v našem malém společenství a doufáme, že se jako církev i více otevřeme pro druhé. Plánů a výzev vidíme dost, jen práce s lidmi a změna přemýšlení je někdy složitější, to známe každý ze své vlastní zkušenosti.
Máme za sebou velkopáteční bohoslužbu i s ukázkou sederové večeře, která se všem líbila. Na seznamovací víkend přijel základ misijního týmu z chomutovského sboru CBH, Jára posloužil slovem a Katka se Štěpánem svědectvím nejen u nás, ale i u našich přátel v Golubinjaku.
Pak jsme mohli strávit pár dní s přáteli z Německa Štefanem a Lízou Hornovými. Štefan sloužil slovem na dvou seminářích a kázaních. Nakonec jsme ještě před naším odjezdem stihli uspořádat setkání pro sestry.
A máme také první radostnou událost, v listopadu bude v našem sboru první miminko, které podstatně změní věkový průměr, tak snad nezůstane jen u jednoho, ale stanou se alespoň dva další zázraky! A to budou opravdové zázraky!
Pomalu se nám daří pokládat pár základů, na kterých můžeme rozvíjet službu a otvírat prostor pro zapojení a službu dalších členů. Motivovat je a povzbuzovat k hledání Božích cest pro jejich životy a obdarování, které každý z nich má k službě druhým.
V létě se těšíme na evangelizaci právě s chomutovským týmem a doufáme, že i z této akce budeme mít další kontakty s lidmi otevřenými na Boží volání. Někdy je dost těžké přinášet Krista lidem svázaným tradicemi, zvláště v naší silně katolické oblasti. Hlavní, jak vám tady řeknou, je mít pánbíčka v srdíčku. Ale víme, že pro tyto lidi je poznání Krista jedinou záchranou a jistotou pro věčnost, a jsme tu pro ně, abychom jim na tuto skutečnost ukázali. Proto potřebujeme být i my vidět a v nás živý Kristus, a ne jen být anonymními křesťany zavřenými ve svých zdech modlitebny. Potřebujeme mnoho moudrosti, požehnání a vedení do všech oblastí života, do všech rozhovorů a vztahů, aby tento lid mohl poznat Boží lásku a moc.
Prosíme, buďte s námi v modlitbách za tento národ, který je z části český, ale hlavně chorvatský.
(Daruvar leží v oblasti Slavonie, kde je velké procento české menšiny, v Daruvaru a okolních přilehlých vesnicích je to okolo 30% obyvatel. Je zde česká školka, škola, knihovna a také plno kulturních spolků a organizací.)
Děkujeme za vaši přízeň, finanční a duchovní podporu, bez vás bychom nemohli stát na tomto místě.
