Na poslední misijní konferenci NOW v Brně byl hlavním řečníkem Dick Brogden, který se narodil v Keni jako dítě misionářů. Mohl tedy odmalička nahlížet na misijní práci svých rodičů. Není nic lepšího, než když děti můžou být součástí misijní práce a od počátku se učit, jak se modlit, jak pomáhat druhým, jak lidem přinášet dobrou zprávu. Jednou z nejpalčivějších překážek však může být právě strach, co se stane s našimi dětmi, pokud se přestěhujeme a budeme žít na misijním poli.
Dick však mluvil ze své vlastní zkušenosti. Jít s dětmi na misii je to nejlepší, co pro ně můžeme udělat. Vtáhnout je do misie již od počátku. Být pro ně příkladem v každodenním chození s Bohem. Umožnit jim být součástí našeho duchovního života, ať už v soukromí, či na veřejnosti.
Děti většinou nedělají to, co jim říkáte, ale to, co sami děláte. Dick vzpomíná: „Mí rodiče se denně od 8 – 10 hodin modlili a četli si Bibli. To byl pro ně ten nejdůležitější čas v celém jejich diáři. Pozoroval jsem je, jak mluví s lidmi o Bohu, ať už u nás doma nebo venku pod košatým stromem, jak uctívají Boha, jak se modlí, jak vyhánějí démony, jak používají prorocký dar. Zažil jsem zázraky uzdravení, a to vše formovalo můj život, mou službu. Kdyby se moji rodiče nepřestěhovali, nikdy bychom nezískali tak velkou Boží rodinu. Po celém světě mám spoustu strýčků a tetiček, lidí, kteří formovali a ovlivňovali můj život, pastoři, evangelisté, služebníci…“
Lidé se pak ptají: Jaký dopad bude mít misijní práce na naše děti? A mají strach, bojí se špatného vlivu jiné kultury či nebezpečí, které by mohlo nastat. Dick však vyzýval: Položme si raději otázku, co by se stalo našim dětem, když na misii nepůjdeme? Pokud rodiče budou mít správný postoj k misii, k lidem, kultuře, převezmou stejné postoje i děti. Možná budou těžkosti a pronásledování, ale ze svých zkušeností vím, že děti zakoušejí mnohem více radosti, než kdyby nikam neodjely.
Vaše děti budou na tom lépe než vy sami. Důvěřujte Ježíši i v otázce svých dětí, mějte správný postoj, otevřete svůj dům pro ostatní, mějte spoustu času se samotným Ježíšem, buďte zcela přirození a svou víru ukažte dětem v osobním životě a stejně tak i na veřejnosti. Berte je na modlitební setkání, chvály, a vaše děti budou požehnány a jednou vám poděkují. Musíme se však vzdát pozice, že se o děti musíme postarat sami. Bůh se však o ně vždy postará. My to nejsme schopni zvládnout!
Co se počítá? Dick Brogden však také otevřel na konferenci další důležitou otázku. Lidé se často ptají: Mám jít na misii? Jsem já tím, který má vyjít? V Bibli však neustále čteme slova: Jděte, jděte ke všem národům. Pán Bůh nás posílá všechny. Takže naše otázka by měla znít jinak: Jsem poslaný, abych zůstal, i když Bible jasně říká: BĚŽTE?
Další důležitou pravdou, kterou Dick v otázce misie zmínil, je: Cílem misie není počet zachráněných lidí, ale rozšířit Boží slávu. Neselžeš v misii, pokud tvým cílem bude oslavit Boha. Motivem k misii má být láska k Bohu, ne k lidem. Protože naše láska není dokonalá.
Výmluvy, které lidi používají, když se zmíní misie:
Jsem příliš obdarovaný a pro svou církev důležitý. A tak nemáme ochotu poslat ty nejlepší, ale přece i Pavel a Barnabáš byli z Antiochie ti nejlepší!
Jsem příliš mladý a mám málo zkušeností. Ale mladý člověk se snadněji adaptuje, učí novým věcem i lépe zvládá změny a je tvárný.
Jsem příliš starý. Ale to jsou přece lidé, kteří mají mnoho zkušeností a jsou zralí.
Jsem příliš nevzdělaný. I prostí lidé dokázali pro Boha velké věci!
Je to moc nebezpečné. Tento svět nebude nikdy bezpečnější, a proto je nesmysl čekat s vědomím, že na zemi umírají lidé bez Boha.
Je to moc drahé. Ano, poslat misionáře stojí hodně peněz, ale když Bůh povolává, tak také zaopatřuje.
Bůh tedy říká i vám Čechům: Běžte a čiňte učedníky. Ví, že to pro vás bude těžké, drahé, nebezpečné. Ví, že jste mladí či staří nebo nezkušení, Bůh však říká: Běžte! Proto bychom měli jít a Bible to říká víc než jasně.
Celá konference na www.acirkev.cz
