Chorvatsko – Daruvar – rok třetí

I když teprve skončil srpen, čeká mě v říjnu poslední výjezd do chorvatského Daruvaru a tím zakončíme třetí rok naší spolupráce a pomoci tamnímu letničnímu sboru. Všechny čtyři výjezdy byly tak trochu hektické a vůbec jsem se nenudil. Tak jen ve zkratce.

Olomoucký tým. Na konci dubna za mnou do Daruvaru přijel osmičlenný tým z AC Olomouc. Se svolením paní ředitelky jsme uspořádali v tělocvičně Základní školy Komenského pro sedmáky a osmáky evangelizační pásmo s tancem, pantomimou a krátkým slovem. Večer pak Petra Teplíčková mluvila v městské knihovně o svém dvouměsíčním pobytu v Thajsku. Na tuto přednášku přišlo asi 25 lidí, kteří nechodí do žádné církve. Následně povzbudili náš místní sbor v Daruvaru.

Havířovský tým. V srpnu za námi přijel sedmičlenný tým z našeho havířovského sboru, aby povzbudil slovem, svědectvími a chválou místní sbor. Rovněž jsme byli v centru města, kde jsme mluvili s lidmi o Bohu. Na sobotní dopoledne jsme v místní restauraci uspořádali tzv. Snídani pro ženy, kam přišlo 40 žen. Martina Vilimová mluvila o mezigeneračních vztazích a celá akce měla velký úspěch.

Stavební tým. V červnu za mnou přijel s pomocí stavební tým, který v celé modlitebně udělal nové omítky. Následně jsme ji vymalovali a položili novou podlahu.

Mou hlavní náplní je vyučování slovem. Třikrát týdně se scházíme za účelem oslavy našeho Spasitele a společně pak studujeme Boží slovo. Další mou činností je setkávání se převážně s lidmi, kteří Boha neznají. Mluvím s lidmi na ulici i v kavárnách, protože do
Daruvaru jezdí mnoho Čechů. Častou otázkou pak bývá, proč jsem zde přijel, a tak s nimi mohu mluvit o Božím povolání. Potěšilo mě však, že dokonce i náš pronajímatel bytu, který říká, že ve svém životě Boha nepotřebuje a do žádné církve nepřijde, přece jen při malování modlitebny přišel s nabídkou pomoci.

Stěhování? Naší touhou, a věřím, že i touhou našeho Pána je, abychom se do Daruvaru přestěhovali a pomohli místnímu sboru a hlavně lidem, kteří neznají Krista, abychom jim byli světlem a ukázali jim cestu ke spasení. Ještě dva roky budeme do Daruvaru co druhý měsíc dojíždět a pak bychom rádi, dá-li Pán milost, se do naší „Země zaslíbené“ přestěhovali.

Chtěl bych poděkovat našemu sboru za podporu naší služby v Daruvaru i všem, kteří se za nás modlí, finančně nás podporují, i všem, kteří za námi do Daruvaru přijeli a pomohli nám i místnímu sboru.

Službu Václava Bednáře můžete podpořit prostřednictvím č. ú. 1057340/2060, v. s. 2101.

Příspěvek byl publikován v rubrice Články. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář