Vděčnost a vysoké renomé.
Z mého pobytu v Izraeli, kterého jsem se zúčastnil v rámci projektu „Pomoc lesům na Karmelu“, mi v mé mysli zůstaly dva silné dojmy, které se navzájem propojují.
První z nich byla upřímná a nefalšovaná vděčnost, kterou nám dávali najevo nejen pracovníci organizace KKL, kteří tento projekt znají od samého začátku, ale také „běžní“ lidé, kteří o tomto projektu dříve neslyšeli.
A za druhé mě překvapilo, jak vysoké „renomé“ má tento projekt v Izraeli. Za dobu našeho krátkého pobytu jsme měli několik setkání s novináři (z toho jednou to bylo pro českou televizi), což asi není úplně běžné.
Během svátku Tu bi-švat (svátek stromů), který v té době v Izraeli probíhal, jsme se mohli zúčastnit této slavnosti, kdy celé rodiny zasadí strom. A krásné na tom bylo to, že jsme celý ten slavnostní sváteční den strávili se skupinou zaměstnanců jednoho nemocničního oddělení, kteří nás jako své přátele pozvali mezi sebe. Večer nás pak jedna z vedoucích pozvala k sobě domů na šabatovou večeři, čímž nám dala najevo, že nás bere jako svou rodinu. A to se penězi koupit nedá :-).
Myslím si, tento projekt má před sebou „velkou budoucnost“. Kéž Pán dá moudrost Karlovi Káňovi a všem ostatním, jak v tom pokračovat.
