V loňském roce se nám podařilo na pomoc uprchlíkům v oblasti Severního Kavkazu nashromáždit 312 000 Kč.
Za celou dobu trvání projektu jsme nakoupili 24 krav a 17 telat, které tak mohly zásadně změnit životní úroveň několika rodin.
V osadě Voschod II dnes žije cca 450 rodin. Většina z nich pochází z Jižní Osetie, odkud uprchly před občanskou válkou. Místní úřady vyčlenily uprchlíkům oblast, kde se v minulosti skladoval chemický odpad.
Zde začali nové životy, avšak v podmínkách, které lze jen těžko nazvat přívětivými. Beznaděj, zoufalství, bolest, nemoci a chudoba vystihují realitu všedních dnů obyvatel osady Voschod II. Pracovníci severoosetinské misie Miloserdie pravidelně přichází, aby pomohli měnit jejich životy k lepšímu. Skrze praktickou a humanitární pomoc je Nikolaj Kobzev, koordinátor celého projektu, schopen se k lidem přiblížit, a „krávy z České republiky“ se tak dostanou do sociálně nejslabších rodin. Poslední dva roky práci bohužel komplikuje nestabilní ekonomická situace. Hodnota rublu rapidně klesá a tím také stoupají ceny potravin. Kráva, která dříve stála 1000 dolarů, stojí dnes bezmála jednou tolik – tedy 1900 dolarů. I přesto vidíme v tomto projektu smysl. Nenabízíme lidem pouze zlepšení životní úrovně, ale ukazujeme jim Boží srdce a Jeho lásku. Lidé mají možnost navštěvovat pravidelné nedělní bohoslužby. Nikolaj Kobzev se těmto lidem soustavně věnuje a v březnu nám poslal příběhy dalších dvou rodin, kterým byla naše pomoc poskytnuta:
………..
Rozhodli jsme se podpořit chudou rodinu Salichových. Věřím, že tento krok nebyl náhodný, protože u Boha žádné náhody nejsou. Patimat je z Dagestánu a vdala se
za Osetince Georgia. Rodiče od dětství vedli Patimat k zodpovědnosti, práci a trpělivosti. Sousedé ji znali jako veselé děvče a vždy o ní mluvili s láskou. S humorem překonávala všechny potíže, které ji v životě provázely. Nejtěžší bolestí, kterou musela překonat, byla skutečnost, že nemůže mít děti. Rodiče manžela je za to také kritizovali. Bylo těžké vidět kolem sebe spoustu dětí, slyšet rozhovory sousedů, kteří se baví o svých dětech, chodících do školky nebo do školy. Patimat bolela duše. V průběhu let se s tím však manželé vyrovnali. V jejich domě je nyní plno dětí, rodinní příbuzní, synovci a bratranci a vzdálení příbuzní. Bůh jim sice nedal vlastní děti, zato se však můžou starat o druhé. S manželem se rozhodli, že si vezmou děti z dětského domova, a proto začali vyřizovat pěstounskou péči. Zanedlouho bude jejich dům plný dalších dětí, do kterých budou muset investovat mnoho sil.
Proto jsme se rozhodli, že jim darujeme krávu. Mléko tak bude moci pomoct nejen této rodině, ale všem, kteří v jejich domě bydlí. Patimat plakala radostí a vděčností. Nemohla uvěřit, že někdo z České republiky daroval chudé rodině krávu. Přemožená dobrotou a radostí objímala krávu a mluvila s ní jako s člověkem. Brzy budou mít i mléko.
Dalším důvodem, proč jsme tuto rodinu vybrali, je jejich bydlení. Žijí ve dvou starých vagónech propojených střechou. Stejně jako v celé vesnici nemají v domě plyn ani sociální zařízení. Vodu mají na dvoře. V zimě je v příbytku chladno, v létě zase strašné horko. V poslední době také, vlivem vlhkosti v domě, trpí nemocemi. Naše misie jim proto začala pomáhat. Přivážíme jim jídlo, léky a mnohé další potřebné věci. Čas od času přijdou i na shromáždění a ve sboru se jim líbí. Modlíme se za ně.
………..
Další rodina, které jsme věnovali krávu, je rodina Laury a Alexandra Ikojevových, kteří se přistěhovali z Jižní Osetie do vesnice Voschod II. Mají dvě malé děti. Kristýnku (5 let) a Georga (2 roky). Zůstali úplně sami, nemají blízkou rodinu, nikoho, kdo by jim mohl pomoci. Stěhovali se z jednoho bytu do druhého. Hledali alespoň příležitostnou práci, avšak marně. Celá situace měla za následek napětí jak ve vztahu, tak i ve výchově dětí. Laura trpěla velkými depresemi. Díky manželově pomoci a pomoci dobrovolníků z misie se jim však podařilo z krize dostat. Pomohli jim se žádostí o přidělení státního občanství, brzy obdrželi ruské pasy a doklady. O měsíc později si už byli schopni koupit malý obytný vagon. Pomáhali jsme jim se vším, co bylo třeba, a Alexandr veškerou pomoc přijímal s obrovskou vděčností.
Nyní jsme jim darovali krávu, která může celou rodinu plně zabezpečit a dětem zajistí dostatečnou výživu. Vždycky toužili po hospodářství, a tak se jim splnil jejich sen. Alexandr v současné době získal novou práci, stal se mistrem v autoservisu pro nákladní auta. Dostal také služební auto, a tak může děti vozit do školky. Po dlouhé době se i Laura začala usmívat a pozitivně reaguje na svět kolem sebe. Ještě potřebují nutně opravit svůj dům. Do vagonu jim zatéká, a pokud prší dlouho a hladina vody stoupne, tlačí se dovnitř i skrze podlahy a na stěnách se tvoří plíseň. Pro vodu jinak museli chodit do sousední vesnice, proto jsme jim pomohli a přivedli vodu až do domu. Laura je však opět těhotná, dostanou tak statut velké rodiny a od státu půdu, kterou budou moci prodat a zlepšit svou finanční situaci.
Celá rodina s vděčností posílá velké díky do České republiky. Kéž Pán dá Čechům své požehnání a církve se naplní věřícími lidmi a děti kéž potěšují své rodiče… To vše vám ze srdce přeje Laura a Alexandr.
