Pomoc pro Ukrajinu

Na náš 3. misijní výjezd jsme z ČR vyrazili v pátek 23. září 2016 ve složení – Jiří Kašpar, Pavel Richter, Tonda Tipan, Petr Polášek a Natálka Morozová.
Náš mikrobus byl plně naložen věcmi určenými pro humanitární pomoc našim přátelům z Ukrajiny. Mimo asi 20 pytlů
s oblečením jsme vezli i dvě pánská kola, dětský kočárek a dětskou autosedačku. Celková finanční pomoc, kterou jsme na UA předali, přesahovala pro mne neuvěřitelných 2 100 € (tj. cca 57 500,- Kč, z toho od NF Nehemia bylo 17 000,- Kč).

Přes slovensko-ukrajinskou hranici (ve Vyšném Německém/Užhorod) jsme projeli bez problémů. Slovenský celník nás sice podezříval, že jedeme založit secondhand, ale když jsem mu vysvětlil, že jedeme pomáhat do církve a ukázal potvrzení
z TC, tak nás nechal být. Na UA celnici nás také pustili a poté, co jsem řekl, že jedeme do církve, tak jsem prakticky nemusel ani otevírat auto… Pán je dobrý.
Na základnu Royal-Rangers nedaleko Mukačeva jsme dorazili v sobotu dopoledne a zde nás již očekávali pastor „Ivan“ se svojí ženou. Na základně právě probíhalo setkání Royalu z Mukačeva a okolí. Tohoto setkání se zde účastni-lo podle mého odhadu asi 20 dětí. Pastor „Ivan“ jim zajišťoval z velké části program.
Během odpoledne jsme se domluvili i s rodinou Genadije Božieva, že k nám přijedou i s dětmi a budou si moci vybrat oblečení z naší humanitární pomoci. Shledání s nimi bylo velmi srdečné. Spolu s jejich dětmi jsme si mohli zastřílet z luku. Zbytek humanitární pomoci jsme naložili zpět do auta a v neděli ráno jsme vyrazili na bohoslužbu do Zaričja, kde nás již očekával diakon sboru br. Ivan Keniv, který odpovídá za distribuci oblečení, které sem celoročně posíláme.
Během bohoslužby jsme dostali prostor pro krátký pozdrav a slovo povzbuzení pro místní sbor. Po bohoslužbě jsme byli pozváni na skvělý oběd, vyřídili jsme potřebné formality s předáním finanční pomoci rodinám uprchlíků a vyložili zbytek humanitární pomoci.
Cestou jsme ještě předali kočárek a dětskou autosedačku jedné rodině ze sboru. Mají pět malých dětí a byli nám doporučeni br. Kenivem, že by se jim to hodně hodilo.
K večeru jsme dorazili do Berehova k rodině Romana Kravčenka, který se právě vrátil z Kyjeva, kde úspěšně složil magisterské zkoušky a dostal titul magistr teologie. Z jeho vyprávění jsme se dozvěděli, že v Doněcku pracoval jako děkan na biblickém institutu letniční akademie…
Jeho vyprávění bylo velmi poutavé a určitě by obohatilo mnoho dalších posluchačů i u nás v ČR.
Vzhledem k tomu, v jakých podmínkách žije tato rodina v zapůjčeném domku od místní církve, ve kterém není ani zavedená voda (mají jen malý kohoutek na dvorku), jsme se po poradě domluvili, že naše případná další pomoc bude více na-směrována tímto směrem.
Do Mukačeva jsme dorazili už za hluboké tmy a ráno jsme vyrazili do lázní Kosino nedaleko Berehova, abychom tam strávili dopolední čas spolu s br. Romanem Kravčenkem, který tam pracuje za velmi malou provizi jako fotograf nabízející své služby návštěvníkům lázní.
Jsou dny, kdy si nevydělá ani na autobus do Berehova, natož aby uživil svoji rodinu. Ve dnech, kdy je sezóna, tak si jeho zaměstnavatel nabírá ještě několik dalších fotografů, aby měl větší obrat, ale pro Romana to paradoxně znamená menší příjem.
Poté jsme byli pozváni na oběd k Romanovi domů, kde jsme měli opět velmi dobrý čas s jeho ženou, která nám dál vyprávěla o životě na Zakarpatí a o snaze založit nový sbor v Berehovu.
Odpoledne pak dorazil Roman z Kosina. Po dalším vyprávění jsme se s nimi rozloučili a jeli jsme zpět do Mukačeva navštívit pěstounskou rodinu Genadije Božijeva.
Díky naší finanční pomoci, kterou od nás dostali loni v březnu, kdy byl Genadij spolu s pastorem „Ivanem“ u nás v ČR, si mohli Genadij se Světlanou najít a pronajmout celkem velký byt nedaleko centra Mukačeva, za což jsme byli všichni velmi rádi. Pán je dobrý. Bylo to pro nás velké povzbuzení – vidět to, co Bůh pro tuto rodinu vykonal. Nyní se Genadij připravuje na získání řidičského oprávnění na kamion s přívěsem s tím, že potom bude mít lepší možnost získat dobře placenou práci.

Závěrem bych chtěl říci, že náš Pán je velmi dobrý a že to, co započal u nás ve sboru koncem roku 2014, mohutně požehnal. Nebýt Vás všech, kteří jste se s námi podíleli, ať modlitebně nebo přineseným oblečením nebo finančním darem, tak by se toto celé nikdy neuskutečnilo.
Víme, že touto pomocí nezachráníme všechny uprchlíky, kteří museli utéci před válkou, ale díky Bohu za to, že můžeme významně pomoci alespoň některým z nich. Také jsem moc rád za to, že jsme se mohli více dozvědět o současném dění na Ukrajině, mohli jsme navázat přátelství s těmito „obyčejnými“ lidmi a v mnohém jsme se mohli od nich naučit, a tím prohloubit náš vztah k potřebným lidem.

Naše další práce, kde bychom mohli prakticky pomoct v roce 2017, má dva hlavní směry, a to:
 prakticky i finančně více podporovat rodinu Kravčenkových v Berehovu
 prakticky pomoci při rekonstrukci základny RR nedaleko Mukačeva
www.pomocproukrajinu.estranky.cz

Příspěvek byl publikován v rubrice Články. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.