Na přelomu ledna a února jsme opět měli možnost pomáhat na Karmelu v izraelském lese. Dalo by se říci, že se z toho stává jistá tradice, protože od doby velkého požáru v roce 2010 jsme zde již byli popáté.
I tentokrát jsme byli ubytováni v místním mesiánském sboru, se kterým máme dobré vztahy. Náš úkol je vždy stejný – vyčistit daný úsek lesa. Jde o prevenci proti dalším požárům. Kromě praktické pomoci však můžeme vidět, že jsou tyto výjezdy velice jasným a pozitivním svědectvím pro místní obyvatele i pro ostatní, s kterými jsme se setkali. Během těchto let jsme s některými mohli navázat i blízká přátelství. Letos také vyšel o naší práci na Karmelu článek v místních novinách, z čehož je vidět, že si zde lidé naší práce váží a my pro ně můžeme být svědectvím. Tímto bych chtěl také poděkovat všem, kteří se na tomto výjezdu jakkoliv podíleli, ať už finančně nebo svými modlitbami. Vaše podpora měla velkou váhu.
Tento rok byl pro mě výjimečný, a to z několika důvodů. Změna byla hned na začátku v tom, že jsem letošní výjezd, oproti předešlým letem, vedl já. V minulých letech byl vždy zodpovědným vedoucím Karel Káňa, jenž je také nositelem myšlenky pomáhat Izraeli tímto praktickým způsobem. Tentokrát se výjezdu nezúčastnil, avšak významným způsobem pomohl celou akci zorganizovat. Jsem mu za to moc vděčný.
Další rozdíl byl v tom, že letošní rok je v Izraeli rokem odpočinutí. Proto se nesmí vysazovat žádné stromy, a to ani symbolicky ku příležitosti židovského svátku stromů – Tu Bi-švat, kterého jsme se mohli i v minulých letech zúčastnit. I přesto se však na Karmelu konaly oslavy nového roku stromů a mnozí lidé, a my s nimi, přišli společně tento svátek oslavit. Každý rok má tento svátek ve své režii organizace KKL (Židovský národní fond) spolu
s námořnictvem. Již podruhé jsme se také setkali s vrchním velitelem námořních sil a dalšími známými tvářemi. Vždycky mě velmi osloví, jak se židé spolu dokáží radovat. Zastaví se a prožijí den jenom tím, že jsou spolu a radují se z nějakého svátku. Umět se v dnešní uspěchané společnosti zastavit je něco, co nám velmi chybí, a v Izraeli si to člověk může velice živě uvědomit. A to nejen o svátcích, ale také v čase Šabatu, kdy se zastaví celá doprava, zavřou se všechny obchody a lidé mají možnost tak trochu zakusit něco z Božího nařízení o odpočinku. Kéž je to pro nás inspirací a povzbuzením, abychom se uměli zastavit a „jen tak“ strávili čas s Bohem a svou rodinou.
Přeji vám všem hojnost Božího požehnání.
Stanislav Bocek
KC Český Těšín
Úryvek z článku na webových stránkách organizace KKL – JNF (Jewish National Fund):</font color>
Vysoce postavení námořní velitelé a vojáci stoupali na Karmel
Hebrejský rok 5575 je v Izraeli rokem odpočinutí. Půda odpočívá a nevysazují se žádné stromy. Již třetím rokem jsme slavili svátek Tu Bi-švat spolu s izraelským námořnictvem. Slavnostního ceremoniálu se také zúčastnili speciální hosté z České republiky. Tým pěti dobrovolníků pod vedením Stanislava Bocka, který sem již pátým rokem ve spolupráci s KKL přivádí dobrovolníky z Česka. Přijeli na třináct dní. „Naším cílem není jen pracovat v lese spolu s KKL – JNF, ale je to způsob, kterým chceme Izraeli požehnat,“ řekl Stanislav. „Milujeme Izrael a věříme, že ten, kdo žehná Izraeli, je požehnán Bohem.“
Rabi Lior Bar-Deah, hlavní kaplan námořnictva, řekl: „…Člověk je jako strom, jehož kořeny jsou zapuštěny hluboko v zemi, avšak jeho hlava sahá do oblak, stále usiluje o to být lepší. V námořnictvu jsme také jako stromy rostoucí pomalu, ale jistě v pevnou a celistvou sílu, která se učí vzájemné odpovědnosti.“
