Misijní víkend – Bok po boku
„Je to síla vidět spolupráci misijních organizací. Žádné konkurenční prostředí! To mě na téhle konferenci oslovilo.“
To se občas stává, že nám člověk zvenčí otevře oči pro něco, co bychom přehlédli, čemu bychom nevěnovali takovou pozornost. Můj pohled zaostřila na jeden z aspektů Misijního víkendu jeho letošní hlavní řečnice, pracovnice Wycliffových překladatelů Bible Angelika Marsch z Německa. Dokázala bych vyjmenovat několik důvodů, proč je tahle akce důležitá a proč stojí za to ji každoročně uspořádat. Ale teď vám chci nabídnout chvíli úžasu a vděčnosti za skutečnost, která na první pohled není zřejmá a nadto není vůbec samozřejmá. Misionářů není dost. Komu by se chtělo vyměnit zaběhané životní koleje a své jistoty za krok do neznáma? Čeho ještě není dost, jsou peníze. Misijní dílo nevydělává a nikdy vydělávat nebude. Ve světle těchto dvou charakteristik misijní práce se jeví skoro jako nerozumné postavit se bok po boku s ostatními organizacemi a umožnit, aby zájemci měli možnost se seznámit s jednotlivými projekty a vybrat si, do kterého se zapojit. Nebylo by daleko strategičtější uspořádat prezentaci své činnosti a pro ni získávat potřebnou podporu?
Pracovníci Operace Mobilizace ČR, Nadačního fondu Nehemia, Křesťanské misijní společnosti, české kanceláře Wycliffových překladatelů Bible, české sekce organizace Youth with a Mission, křesťanské rozhlasové misie Trans World Radio – CZ a několika dalších subjektů – ti všichni i letos přistoupili na Boží logiku, která není určená konkurenčním bojem. A pozvali společně českou křesťanskou veřejnost na 7. ročník Misijního víkendu, který proběhl v sobotu 28. března v brněnském sboru Bratrské jednoty baptistů.
Hlavním hostem byla misionářka s pozoruhodnými zkušenostmi z dlouholeté služby nejen v Peru, Angelika Marsch. Její dopolední přednáška byla plná výzev a čerstvého pohledu na „Boha, který je na misii“. Toto poselství ale nepůsobilo křečovitě ani nátlakově, nevyvolávalo pocit viny, že „by se asi mělo dělat něco, co se nedělá“. V klidném, radostném a obdivném zaměření na Boží přístup ke světu jakoby přeskakovaly jiskérky nadšení: Bůh nás do misie nenutí, on zve k zapojení do svého velikého díla! Rozmáchlou črtu Božího misijního působení napříč věky a světadíly dokreslily prezentace misijních organizací, které vysílají české misionáře anebo naopak působí na našem území. Celkový obraz pak doladily semináře (o tom, jak přistupovat k muslimským spoluobčanům anebo o unikátním propojení vlastního zaměstnání s misijní prací), citlivě chvály a spontánně tryskající modlitební čas. Zbývající prázdná místa vyplnilo malé občerstvení, společný oběd a spousta osobních rozhovorů na téma misie.
Obrázek Misijního víkendu 2015 je pěkně v rámečku na pomyslné stěně vedle předchozích 6 ročníků. Vedle už je připraveno další místo. Jaký bude formát dalšího setkání? Barvy nápadů se právě míchají, hledají se noví spolupracovníci a osvěžující perspektivy. Jedno je ale jasné už teď – zvát do misijního díla, které má za cíl naplnit svět evangeliem Ježíše Krista, bude mít smysl, dokud nepřijde Pán podruhé na tuto zem. A smysl má, zdá se, i dělat to bok po boku.
Lída Hojková
Rádio TWR
