Článek z Masajsé stepi v Tanzanii… Po hodinách strávených v autě drkotajíce se po hrbolatých a prašných „cestách“ vám klidně může vyvstat otázka: „Má tohle všechno vlastně smysl? Proč se s takovým vypětím namáháme?“
Ano, proč vlastně? Všechno začalo v roce 2003, kdy jsme se prostřednictvím naší misie dostali do špatně přístupných oblastí Masajské stepi…
Vždy a všude. Tenkrát jsme dorazili mezi Masaje zrovna uprostřed rituálu obřízky a mě osobně požádali, abych kázal. Zpočátku jsem si nebyl jistý, zda je vhodné vstupovat s biblickým poselstvím do této situace, ale pak jsem uposlechl biblické výzvy evangelizovat vždy a všude. Využil jsem také příležitosti, abych je varoval, jak fatální důsledky může mít jejich způsob života na zdraví a nemoc zvanou AIDS.
Poté mě přivedli ke svému vůdci zvanému Laiboni. Tehdy jsme navázali důležitý kontakt a závěrem nám ještě uprostřed buše ukázali malou stavbu, perspektivní mateřskou školu, a prosili nás o pomoc se slovy: „Naše děti potřebují vzdělání a Boží slovo.“ Tato slova ve mně začala silně rezonovat. Je pravda, že kdybych dopředu věděl, jakým výzvám budu v budoucnu čelit, jistě bych utekl a silnou rezonanci v nitru bych ignoroval.
Kdo seje vítr, sklidí bouři. I přesto, že jsem se na začátku cítil zcela bezradně, Bůh mi dovolil ponořit se do projektu s odvahou a smělostí. S podporou přátel jsme zde během následujících let vybudovali tři studny, zřídili jsme jednu mateřskou školku, školu, kuchyň se spíží, dva domky pro učitele a internát pro 50 dětí. Dále pak truhlářskou dílnu, sklad a mlýn na kukuřici. Abychom zajistili potravu pro studující děti, pořídili jsme vlastní farmu a náš spolupracovník Matias ze Švýcarska se do pomoci horlivě zapojil. Svým praktickým způsobem a osobním duchovním vlivem navíc inspiruje a motivuje místní mladé spolupracovníky.
Silný odpor a vítězství nakonec. Bohužel se však naše práce neobešla bez silného odporu. Jedna skupina Masajů na nás neustále útočila. Ignorovala dohody, blokovala termíny s oblastním velitelem, hrozila nám všemožnými kouzly a přemísťovala či odstraňovala hraniční kameny. To je přestupek, který se trestá šesti měsíci vězení. Má varování, že by se vše zlé mohlo obrátit zpět na jejich hlavy, však lehkovážně házeli za hlavu a pak nastal čas, kdy začali sklízet bouři. Prokleli naše pole, která však díky Božímu požehnání překypovala bohatou úrodou, zatímco jejich pole byla suchá a vyprahlá. Krátce nato jsem dostal zprávu, že se se mnou chce setkat náčelník Masajů, aby se nám osobně omluvil za problémy, které nám způsobili. A Bůh zvítězil!
Ze současnosti: Vodárna v rekordním čase. Právě jsem se vrátil z pracovní brigády se čtyřmi skvělými pomocníky z české Nehemie. Pravidelně odtud přijíždějí pracovní týmy a pomáhají nám ve stavebních projektech. Tentokrát se jednalo o vysokou nádrž na vodu o objemu 10 000 litrů. Bohužel jsme na stavbu měli pouhých devět dní a už první den nám bylo jasné, že se to nedá stihnout. Proto jsme jim řekli, ať udělají, co zvládnou. Devátý den však přišlo velké překvapení. Věž je hotová!
Těším se na to, jak Bůh bude dál Masajům v jejich bídě pomáhat. Jsme plní očekávání. Vím, že nám především nejde o stavby, ale o lidi. Ne o pomoc v rozvoji, ale o pomoc lidem. A ta začíná Ježíšem Kristem, který vstoupí do srdce člověka.
Chtěli byste podpořit vzdělání děti v Tanzanii (v. s. 1203) či pracovní výjezdy (v. s. 3000), použijte prosím č. ú. 1057340/2060.
