Žijeme v době, která je popisována jako „postmoderní“. Toto platí především o tzv. západní společnosti, jíž jsme součástí. Lidé kolem nás nechtějí slyšet pravdu, chtějí si užívat a řídit se svým vlastním názorem. Jelikož každý má nárok na svůj názor a svůj vlastní pohled na to, co je správné a co ne, jsme nuceni chodit po špičkách i kolem věcí a nápadů velice bizarních a nebezpečných. Byla vytvořena databáze pojmů, skrze které nám jsou vnucovány lži a polopravdy způsobem, kterému se jen velmi těžce odolává. A tak lidé kolem nás nechtějí slyšet pravdu, a pravdu evangelia už vůbec ne.
Na druhé straně v muslimských zemích a všude tam, kde vládnou totalitní režimy anebo jsou silně zastoupena různá náboženství, je téměř nemožné hlásat evangelium veřejně. Jediný způsob, jak se vůbec dostat do takových zemí, je praktická pomoc. Země, jako Saudská Arábie, Afghánistán, Pákistán, Jemen a mnoho dalších, jsou přístupné jen pro ty, kteří nabízejí konkrétní odbornou praktickou pomoc.
Ježíš nás vyzývá, abychom tuto radostnou zvěst vyučovali všechny lidi: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání věků.“ Mat 28 18 – 20. V Ježíšově výzvě vidím veliký prostor i pro praktickou pomoc. Také v naší zemi, našem okolí dochází k situacím, kdy lidé potřebují praktickou pomoc, a to jsou Bohem připravené příležitosti k tomu, abychom projevili Kristovou lásku. Třeba dosti často jsou některé oblasti naši republiky sužovány povodněmi (což kdysi nebývalo tak časté), a tehdy lidé potřebují pomoc. Mysleme i na tuto příležitost sdílení se Kristovou láskou. Už církev v době apoštolů dělala sbírky a pomáhala těm, kteří pomoc potřebovali. Účinná misie bývá spojena s praktickou pomocí.
Jednou z možností jsou pracovní krátkodobé misijní výjezdy. Měl jsem několikrát možnost se jich zúčastnit, a to především v naší zemi, ale i v zahraničí. Z vlastních zkušeností vím, že je to veliké požehnání pro sbor anebo organizaci, jíž je pomáháno, ale i pro ty, kteří s pomocí přicházejí. Náš sbor, v při stavbě Křesťanského centra v Českém Těšíně jsme byli požehnáni asi patnácti krátkodobými pracovními týmy z USA (1x i z Británie), což velmi významně pomohlo k postavení budovy Křesťanského centra. Také některé vztahy, navázané v té době, přetrvávají v různých podobách spolupráce do dnešního dne. V tomto roce jsme se v červnu zúčastnili misijního výjezdu do Moldávie, kde jsme v rámci prevence kriminality stavěli ubytování pro dívky, a bylo to, věřím, požehnáním pro tamější sbor, ale zcela jistě pro nás a také vysílající sbory. V únoru jsem se zúčastnil výjezdu do Izraele, kde jsme pracovali v oblasti postižené loňským požárem, a vnímali jsme to jako jednu z možností prokázat židovskému národu Kristovu lásku. Také jsme měli milost sdílet s některými svědectví o Ježíši Kristu.
Praktická pomoc není cílem sama o sobě, ale klíčem k srdcím lidí a nástrojem, jímž můžeme projevit Boží lásku k nám lidem. Také je to nástroj, skrze který můžou ti, jímž pomáháme, přivádět lidi ke Kristu. Díky ekonomické situaci v naší zemi, která je lepší než v mnohých evropských zemích, a díky poměrně stabilní měně máme možnost pomáhat i mimo Českou republiku. Věřím, že je to Bohem daný čas i příležitost pro církev v naší zemi, a proto je využijme. Je velmi dobré a užitečné, když mladí lidé při výběru svého vzdělání uvažují s ohledem na budoucí možnosti zapojení se na misijním poli. Věřím, že náš Pán je velmi potěšen, když se rozhodujeme dělat kroky do budoucna s ohledem na to, co je jeho vůlí. Kéž Pán dá milost, abychom plně využili nám Bohem daný potenciál ke hlásání evangelia a šíření Kristovy lásky i skrze praktickou pomoc.
Ať Vám Bůh všem žehná
Stanislav Bocek
2.pastor AC Český Těšín
