Cesta do této vesnice se zdála nekonečná. Ze staré asfaltové cesty jsme odbočili na prašnou hliněnou cestu plnou výmolů i hlubších děr, kterou čas od času lemovaly hliněné chatrče se slaměnou střechou. Pomalejší jízdou nám cesta trvala ještě dalších 40 minut. Když jsme dorazili na místo, bylo mi jasné, že jsme ve velice chudé a odlehlé časti. Není zde žádný obchod ani pitná voda. Pro všechno musí vesničané většinou až do města pěšky, kdo je na tom lépe, tak na povoze taženým oslem. Hádám, že je to tedy celodenní záležitost.
Dvě stě koz pro dvě stě žen. Když jsme tuto pomoc ženám před čtyřmi lety otevřeli, bylo to pro navazování vztahů ne zcela přívětivé prostředí. Lidé jsou zde nedůvěřiví, podezíraví a dosti nepřátelští vůči křesťanům. V minulosti zde dokonce 2x vypálili církev a zabili staršího sboru. Přesto jsme se s našimi koordinátory dohodli, že zde nabídneme pomocnou ruku ženám, které jsou v této společnosti značně znevýhodněny a nemají práci. Když jsme nyní přijeli, viděli jsme razantní změnu v přístupu místních obyvatel.
Zářící tváře žen, kterým jsme nabídli pomoc, neskutečná vděčnost a žehnání. Taková byla jejich reakce. Společně jsme se setkali na rozlehlém prostranství, kde nás ženy obklopily, a jedna přes druhou chtěly hovořit o tom, jak se jim daří, že nyní už nemají pouze jednu kozu, ale pět, osm či dvanáct. Za chvíli bylo prostranství plné žen a dětí, ale také koz, kůzlat a několika krav. Připadala jsem si jako na srazu motorkářů, ale s jinými vozidly! Člověk však musel být velice obezřetný, aby do něčeho ošklivého nešlápl.
Spousta žen má 4 – 9 dětí, a přesto nezahálí. Některé ženy vyměnily kozy za krávu či osla, jiné si koupily pozemek nebo obchůdek a začaly podnikat. Prodávají na trhu kromě mléka také kávu, sůl, brambory či jinou zeleninu. Ženy dostaly příležitost, a to v nich uvolnilo kreativitu a podnikavého ducha. Nejvíce mě dojal příběh ženy, která viděla potřebu pitné vody, která ve vesnici není. Prodala tedy některé ze svých koz a koupila osla, na kterém v kanystrech přiváží vodu a ve vesnici ji přeprodává. Tedy nemyslí jen na sebe, ale na celou komunitu.
Povinností každé obdarované ženy je dát první kůzle zase jiné ženě. Nicméně ne všem se to daří, a proto každou ženu, která tak učinila, jsme veřejně pochválili slovně i potleskem. V návaznosti na tento projekt se připojila také německá Nehemia a nabídla podporu vzdělávání pro 200 dětí, což efekt pomoci na místě ještě zdvojnásobilo. Už dlouho jsem se nesetkala s tak viditelnou proměnou, což nám dává sílu v práci pokračovat. Z dvou set žen, které dostaly kozy, se další pomoc dostala k dalším 77 rodinám a věřím, že když další prvorozená kůzlata poputují do rukou dalších chudých žen, bude efekt ještě větší.
Díky vám všem, kteří jste na realizaci této pomoci přispěli jakoukoliv částkou. Do budoucna bychom podobný projekt chtěli otevřít ještě na jiném místě Etiopie.
Jak nám kozy změnily život
Fatuma. Fatuma má 4 syny a 5 dcer. Doma pečuje o své děti, manžel pracuje jako námezdní dělník. Fatuma se aktivně účastní podnikatelských skupinek. Nyní má osm koz a je schopná denně prodávat hrníček mléka za 5 Kč. Nyní si vydělává až 450 Kč měsíčně, což je pro rodinu obrovská finanční pomoc. Z celého srdce děkuje všem za takovou příležitost a pomoc!
Turunesh. Turunesh má nyní 4 děti, díky této pomoci má nyní 5 koz, a tak může prodávat mléko za
5 Kč/hrníček. Z podnikatelských skupinek si vzala malou půjčku a otevřela si obchod s drobným zbožím. Tím zabezpečila stálý finanční přísun celé rodině. „Opravdu děkuji za vaši štědrost a zájem!“
Momena. Momena má celkem osm dětí, tři syny a pět dcer. Manžel pracuje jako námezdní dělník, ale to na živobytí nestačilo. „Bojovali jsme s nedostatkem jídla. Když jsme však dostali příležitost a získali kozu, byla jsem nesmírně vděčná. Po třech letech máme nyní 4 kozy a dokonce jednu krávu, kterou jsem vyměnila za 3 kozy. Nyní jsme schopni se o naše děti lépe postarat.“
Aster. Máme s manželem 4 děti, dva chlapce a dvě dívky. Manžel pracuje jako námezdní dělník, nicméně pro nás bylo živobytí velice obtížné. Když jsme získali kozu a po nějaké době jsme mohli prodávat mléko na trhu, velice nám to pomohlo. Nyní máme 4 kozy a díky tomu můžou naše děti chodit do školy a jedna z našich dcer, Tigist Yohannes, mohla dostudovat školu. Jsem vám velice zavázána a děkuji za vaši štědrost!
Tesfanesh. Bojovali jsme s obživou, jak se dalo. Máme 6 dětí, 3 dcery a 3 syny. Díky Bohu a vaší pomoci jsem mohla získat jednu kozu. První kůzle jsem darovala jiné ženě. Později se mé stádo rozrostlo na 6 koz, a protože v mé komunitě není voda, rozhodla jsem se 3 kozy vyměnit za osla, na kterém přivážím pitnou vodu a přeprodávám ji místním lidem. Díky tomu si přivydělávám a má rodina už nestrádá. Jsem vám velice zavázána. Děkuji z celého srdce.
Asebech. Máme jedno dítě a i já jsem od vás získala jednu kozu. Jsem opravdu velice šťastná. Nyní se mé stádo rozrostlo na 6 koz. Tři z nich jsem prodala a za vydělané peníze jsem si pronajala půdu, na které nyní pěstuji zeleninu. Nyní máme zisk jak z prodeje mléka, tak i z prodeje zeleniny. Prodávám brambory, chléb a čaj. Navíc se snažím z bramborových slupek vykrmit během
15 dní kozu a zase ji prodat. Prosím, přijměte tisíceré díky za vaši pomoc, kterou jste v naší chudé vesnici vynaložili. Nesmírně si toho vážíme.
Pokud byste se chtěli do této pomoci také zapojit, prosím, použijte č. ú. 1057340/2060, v. s. 1007.
