Kairos proměňuje!

Tento mobilizační kurz byl pro mě velice silným impulsem k tomu, abych překročila hranice své komfortní zóny. Prostě zkusit, co jsem nikdy nezkusila, v zemi a kultuře, ve které jsem nikdy nebyla, uprostřed lidí, se kterými se nedomluvím. Vystavit riziku své zdraví, zjistit, zda obstojím v situacích, na které se nemohu dopředu připravit. Být závislá jen na Bohu a na spolupracovnících.

Rovnou do praxe. Na kurzu jsem byla letos v lednu, a už v květnu jsem si mohla na něm získané zkušenosti ověřit v praxi. 1. – 11. května jsem vycestovala do Malawi s pastorem Apoštolské církve v Hustopečích Karlem Fridrichem, který jezdí do Afriky už pár let. V jedné
z velmi chudých oblastí tohoto státu jsme byli podpořit jedno z 15 center, které se stará o místní sirotky.

Ochota učit se. Neumím anglicky, a těch pár slovíček v řeči čičewa, co mi nabídl google překladač, na domluvu rozhodně nestačilo. Cennou přípravou na tuto situaci pro mě byla hra z Kairosu, ze které jsem si odvezla respekt k jiné kultuře a ochotu učit se. Jeden večer jsem tedy seděla s místními dětmi na verandě jednoho domu a malovala jednotlivé části těla a předměty denní potřeby a děti mi vždy nadšeně řekly, jak se to řekne čičevsky. Vždy se velmi smály, když jsem to po nich opakovala a někdy chvíli trvalo, než jsem to vyslovila správně. Gesta také pomáhají – tedy domluva rukama nohama – ale není to spolehlivé. Když se mi jedna žena snažila vysvětlit, že v mém pokoji bude uloženo kozí maso na zítra, ale že velmi smrdí, chytla se za nos, ale já jsem to nepochopila a nabídla jí kapesník.

Stolování. Také neobvyklé jídlo a jeho servírování na zemi nebylo pro mě žádným překvapením, protože exotická večeře na Kairosu byla dobrou průpravou. V Malawi jsme jedli kozí dršťky omotané střívkem a opražené na oleji, dušené dýňové listy, v nichž skřípal písek mezi zuby. Občas nám mezi talíři proběhla slepice. Při jídle na rohoži na zemi se člověk musí vyzout a ze začátku jsem měla problém někomu „strkat pod nos“ svoje nohy u jídla, ale když se i druzí naprosto v klidu zouvali a vzájemně jsme ty svoje nohy na té rohoži někde uskladnit museli, ostych mě přešel.

Správný postoj. Zvyknout si, že nemohu s dětmi, s lidmi pracovat tak, jak jsem v Evropě zvyklá, bylo těžké. Bez znalosti jazyka nerozdáte ani bonbony, natož poselství evangelia. Ale primární postoj byl nechtít hned něco rozdávat, předávat, ale učit se, naslouchat, pozorovat, dostat se do toho, jak u nich věci fungují. A tímto postojem respektu a úcty k jiné kultuře jsem do Malawi přijela z Kairosu vybavená. Díky moc za vše.

Kateřina Rybáriková

V listopadu proběhne již 5. kolo kurzu Kairos. Je v českém jazyce a přináší změnu do života každému, kdo se ho zúčastní. Další kurz Kairos proběhne v modlitebně AC Havířov, Selská 29 ve dvou prodloužených víkendech, a to ve dnech 15. – 17. 11. a 22. – 24. 11. 2018 . Přihlásit se můžete na www.nehemia.cz nebo na www.kurzkairos.cz.

Příspěvek byl publikován v rubrice Články. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář