V dnešní době není snad diskutovanějšího tématu, než je imigrační vlna řítící se na Evropu. Dlouhé měsíce s napětím sledujeme zprávy o statisících uprchlíků z Afriky a Blízkého východu, kteří míří do Evropy za lepším životem. Avšak není to jen Evropa, která čelí přílivu uprchlíků. Jde o daleko hlubší problém, než bychom si možná přáli.
Dnešní svět čelí jedné z největších uprchlických vln v novodobých dějinách. Od konce 2. světové války počet uprchlíků přesáhl hranici 50 milionů. Nárůst krizí a válečných konfliktů v posledních letech tento trend jen podporuje.
Při pohledu na záběry člunů přeplněných lidmi prchajícími do Evropy nám vyvstává mnoho otázek. Co s těmito lidmi bude? Zaplaví celou Evropu? Zanikne během několika let naše kultura? Přinesou uprchlíci islámský extremismus? Co s námi bude?
Uprchlická krize může mít v budoucnu mnoho různých scénářů, z nichž některé mohou být poměrně dramatické.
Ano, uprchlíci přicházejí ze zcela odlišných kultur, přinášejí své zvyky a také náboženství. A to s sebou nutně přinese větší či menší napětí.
Otázkou zůstává, kde je v této problematice místo pro církev, tedy pro mě a pro tebe?
Osobně jsem přesvědčený, že hlavním úkolem těla Kristova je být svědky! A to znamená vzít požehnání, které ti Bůh do života dal a předat je lidem, kteří je nemají. A to bez ohledu na to, odkud a proč přicházejí, čemu věří nebo naopak nevěří.
Abychom získali praktické zkušenosti, navštívili jsme na Sicílii, kde je dnes jeden z největších uprchlických táborů v Evropě, českého misionáře Pavla F., který pracuje s uprchlíky déle než šest let.
Díky němu jsme mluvili s lidmi z Pákistánu, Afghánistánu, Bangladéše, Kašmíru, Ghany, Gambie, Nigérie a dalších a dalších zemí.
Mnozí z nich utíkali, aby zachránili holý život, jejich příběhy až berou dech. Tito lidé často utíkají z míst, kde vládne radikální islám, kde je křesťanství otázkou života a smrti.
Poznali jsme, že stačí tyto lidi oslovit, nabídnout pomocnou ruku, zkrátka být jim bližními tak, jako to vidíme v životě Pána Ježíše, který měl vždy srdce pro ztracené.
Církvi se tímto otevírá jedinečná možnost zasáhnout evangeliem lidi z národů, do kterých se v dnešní době běžný Evropan nemá šanci dostat.
Dnes tito lidé pomalu přicházejí i do našich měst. Staneme se pro tyto ztracené požehnáním? Využijeme tuto jedinečnou šanci, nebo ji promarníme?
Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, Bůh veliký, všemocný a vzbuzující bázeň, který nebere ohled na osobu a nepřijímá úplatek, ale zjednává právo sirotku a vdově, miluje hosta a dává mu chléb a šat. Milujte tedy hosta, neboť jste byli hosty v egyptské zemi. Dt 10, 17–19
Videozprávu z této cesty si můžete brzy prohlédnout na www.nehemia.cz
S přáním všeho dobrého do vašich životů
Leoš Cásek
