Pracovní výjezd do Zambie

CZ-MagazinPo loňské zkušenosti z Tanzanie, přijal letos náš pracovní tým pozvání do další africké země – Zambie. 19. 7. jsme proto v lehce pozměněném složení (Karel Fridrich, Jan Gavlík, Miroslav Makovička, Stanislav Bocek) odlétali do hlavního města Lusaky. Do cíle naší cesty jsme se dostali o dva dny později. Tím bylo stotisícové město Chipata, kde jsme měli pomoci se stavbou GO centra. Jednalo se o modlitebnu, která má také sloužit k dalším aktivitám, jako je například prevence nemoci AIDS, vzdělávání žen a podobně.
DSCN0009Plány, co všechno budeme dělat, se během příprav měnily. Jasno jsme měli až po příjezdu. Základy byly udělané jen napůl. Kolem běhalo asi 15 místních vězňů, nad kterými bděl dozorce se samopalem. Bratr Helmut, misionář, který je odpovědný za celý projekt, projevil nesmírnou víru tím, že prohlásil, že spoléhá na nás, protože jsme odborníci. Po seznámení s terénem a „výzbrojí“ jsme se pustili do práce. Začali jsme vyměřovat a přeměřovat. Budova byla oproti plánům o 1/3 větší. Měření a přesnost jsou slabší stránky místních pracovníků. Povzbuzující bylo, že jim nechybělo nasazení a horlivost. Společně jsme tak dokončili základy, na které padlo asi 25 kubických metrů betonu. Všechno ručně namíchali a odvezli vězni, kteří byli celkem milí a příjemní. Považovali jsme to za zázrak, když jsme v sobotu odpoledne odjížděli ze stavby s vědomím, že v pondělí můžeme začít stavět. DSCN0825Druhý týden jsme jen zdili a zdili. Na stavbě se vystřídalo několik místních zedníků, kteří těžce nesli zvýšené tempo práce, které jsme nasadili. Některým nevyhovovala naše přesnost. Celou dobu vydrželi asi jen dva – Joshua a Musa. Oba byli křesťané, Musa chodil do sboru, pro který jsme budovu stavěli, Joshua do jiného. Druhou sobotu nastal druhý zázrak. Podařilo se zabetonovat věnec a překlady. Dobrá zpráva pro další týden. finál modlitebnyPřes neděli to zaschne a my můžeme začít pokládat střechu. Třetí týden byl velmi krátký. V pondělí přijel David, místní „střechař“ který pomohl postavit krovy, které bratr Stašek svařil a převzal od nás celou stavbu. A tak jsme ve středu odjížděli zpět do hlavního města s tím, že chybí jen položit krytinu, osadit okna a dveře. Ale to pastora vůbec neodradilo a přesunul bohoslužby ze školy, kde je původně měli, do nové modlitebny. Na rozloučenou nám řekl, že moc děkuje, protože oni by to dělali pět let. Prý je to běžná doba na výstavbu domu. Jsme vděční, že Bůh byl s námi a že jsme mohli pomoci bratrům a sestrám v Zambii. Domů jsme se vrátili v sobotu 8. srpna, všichni zdraví a spokojení.
Karel Fridrich
Pastor AC Hustopeče (nebo Vedoucí výpravy)

Zde je také pár postřehů Volkra Baumanna z Německa a Staška Bocka z KC Český Těšín.

Volker BaumannTito čtyři muži si získali srdce Zambijanů a stali se tak tím nejlepším, co kdy bylo dovezeno z tak daleké České republiky. Pokud byste chtěli, vyžeňte je a pošlete zpět do Zambie. Kdykoliv! Jsou to „čtyři svatí řemeslníci“. Volker Baumann

Stanislav Bocek
Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili. Ef. 2.10
für CZ-MagazinTímto veršem chci uvést krátké zamýšlení nad misijním výjezdem do Zambie. Vnímám to tak, že Bůh mi spolu s dalšími dal milost zapojit se v této zemi do Jeho díla.
Jelikož je Zambie křesťanská země (cca 70 % křesťanů), až jsem si říkal, zda má vůbec smysl pomáhat v tak křesťanském prostředí. Mnohem povzbudivější by bylo vidět lidi, kteří nikdy evangelium neslyšeli, a obrátili se vlivem naší služby. Znovu jsem si ale uvědomil, že křesťanství není jen statistika, ale hlavně život podobný životu našeho Pána Ježíše Krista. Službu manželů Reutterových (němečtí misionáři působící už 32 let v Zambii) vnímám právě jako službu činění učedníků. Kromě toho, že hlásají evangelium různými způsoby, vyučují také, co to znamená být věřící člověk v soukromém, rodinném, ale i společenském životě. Proto i naše zapojení se do stavby modlitebny v Chipatě chápu jako praktický projev naší víry v Ježíše Krista. Bylo vidět, jak místní lidé – členové sboru, nájemní pracovníci, vězni, ale i sousedé – byli pozitivně motivováni k dílu a praktické službě Bohu. Věřím, že budova, kterou jsme postavili až po střechu, bude v Zambii Božím nástrojem k získávání a činění učedníků.
Chci zde poděkovat především našemu Pánu za Jeho ochranu při cestování, ale i po celou dobu pobytu. Děkuji vám všem za podporu skrze modlitby, finance a povzbuzení. Děkuji také své rodině, především manželce Alence, bez jejíž podpory bych se těchto výjezdů nemohl účastnit. Děkuji také pracovníkům Nehemie a bratru Karlu Fridrichovi, kteří udělali největší kus práce na realizaci tohoto výjezdu.
Ať je Boží jméno vyvýšeno.
Stanislav Bocek

Napsat komentář