Chléb, který mění životy

Hranice. Na hraničním přechodu mezi Čínou a Severní Koreou nás očekává drobný muž menší postavy v tmavomodrém obleku. Na levé klopě saka má tak jako všichni Severokorejci hrdě připnutý odznak s portrétem velkého vůdce. Vítá nás jen nepatrným úsměvem a letmým stiskem ruky. Poté sesbírá pasy naší tříčlenné výpravy a začíná vypisovat vstupní formulář, jenž je tištěný pouze v místním jazyce. Po krátké celní proceduře naše nohy stanuly na území Severní Koreje. Skrápěni vydatným deštěm jsme ještě nuceni projít posledním kontrolním bodem. Dva mladíci v zelených uniformách vyzbrojeni nezbytnými samopaly nejprve nedůvěřivě prohlížejí nás a poté i naše pasy. Po chvílí pohybem ruky naznačují, že cesta do jejich ráje je definitivně volná.

Cestou. Nasedáme do mikrobusu, kde na nás čeká další průvodce, tlumočník a několik místních pracovníků zapojených do našeho projektu. Cestou do hotelu míjíme desítky polí, na kterých lidé tvrdě pracují za pomoci jednoduchých nástrojů. Skupiny lidí na mnoha místech opravují díry v silnicích pomocí hlíny a zahradního nářadí. Veškerá práce je zde předmětem přísné kontroly a děje se výhradně na kolektivní úrovni. Místní lidé běžně pracují 10 – 12 hodin denně šest dní v týdnu. Míjíme nově vystavěnou vesnici pro 1 500 lidí, kteří přišli při poslední povodni o svoje domy. Vesnice byla vystavěna doslova na zelené louce během pouhých tří týdnů. Na stavbě se podílelo 10 000 vojáků.

Každý den je v přesně určeném čase hlásáno po celé zemi nové poselství velkého vůdce. Každý Severokorejec je povinen v daný čas všeho nechat a slova moudrosti vyslechnout, buď skrze televizi, nebo rádio. Naši průvodci nás bedlivě hlídají na každém kroku. Fotografovat můžeme vždy výhradně až poté, co obdržíme jejich svolení. I přesto je každý zahraniční návštěvník povinen před vycestováním ze Severní Koreje odevzdat svůj fotoaparát k detailní prohlídce všech snímků. Všechny nehodící se jsou pak vymazány.
Celá cesta je do nejmenšího detailu předem naplánována. Jakýkoliv odklon od původního plánu je zcela nemyslitelný. Oba průvodci v pravidelných intervalech udávají polohu přes mobilní telefon svým nadřízeným pro kontrolu plnění pečlivě daného plánu.

Pekárna a další projekty. Během tří dnů, které zde trávíme, navštěvujeme postupně všechny projekty, které zde naši partneři realizují. Především pak ty, do kterých je zapojena česká Nehemie. Vcházíme do jedné z pekáren a hned ve dveřích nás vítá usměvavá žena. Jelikož zde panují přísná hygienická pravidla, všichni si sundáváme boty a namísto nich dostáváme domácí obuv. Poté se každý z nás oblékne do bílého pláště a prohlídka provozu může začít.
Každý z pracovníků má svůj daný úkol, který plní s obrovským nasazením. Na konci celého výrobního procesu se housky skládají do beden a jsou tak připraveny k odvozu do škol. „Zde můžete vidět výsledky vaší pomoci,” upozorňuje nás náš tlumočník a vedoucí celé výpravy Peter. „Většina dívek, které zde dnes pracují, patřila v minulosti taky do projektu. Tedy dostávaly pravidelně chléb a sójové mléko. Podívej, jak vypadají zdravě a jsou dokonce i vyšší než je zde obvyklé. Tento projekt pomáhá mnohým dětem v zásadě přežít,” dodává se spokojeným úsměvem na tváři.

Loučení. Na závěr celé cesty nás čeká poslední společný oběd, kde nám naši průvodci srdečně děkují za naši pomoc pro místní děti. Loučí se s nadějí, že se brzy shledáme. Opět usedáme do mikrobusu a za hodinu a půl dorážíme na hraniční přechod do Číny. Po opětovných a nezbytně nutných celních procedurách během 30 minut opouštíme severokorejský ráj a míříme zpět na západ.

LC

V současné době skrze projekt pekáren dostává potravinovou pomoc 21 000 dětí. Česká Nehemia spolu se švýcarskou AVC přispívá na 9 000 dětí. Jeden z velkých dárců přestal posílat peníze na zhruba 7 000 dětí. Z toho důvodu má jedna z pekáren omezený provoz a děti dostávají pomoc jen tři dny v týdnu namísto šesti. Na pokrytí tohoto výpadku je třeba 30 000 měsíčně se závazkem nejméně na tři roky.
Pokud máte touhu pomoci severokorejským dětem pravidelně či jednorázovou částkou, použijte prosím účet 100 113 352/0300 v.s.1301.

Příspěvek byl publikován v rubrice Články. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář