Evangelisté naplno

Na konci loňského roku 2016 jsme se také měli možnost setkat se dvěma evangelisty, kteří svůj život vydali Bohu naplno. Vzhledem k nepokojům uvnitř Etiopie nebylo možné jich navštívit více. Pod záštitou TFM je nyní 72 evangelistů.
Jeden z nich za poslední půlrok pokřtil 70 nově obrácených a další dokonce 300. Často jsou však v ohrožení života, jejich práce a služba má ale hluboký dopad na muslimské okolí. Jsou to velmi skromní lidé, kteří neskutečným způsobem zasahují svou komunitu.
Opět jsme hovořili s vedoucím TFM, a po společném rozhovoru a celém pobytu v Etiopii vidíme příležitost, jak se stát součástí této misijní služby. Měsíční podpora jednoho evangelisty činí 80 Euro. Těchto evangelistů, kteří by zoufale potřebovali naši podporu, je minimálně 26, a způsob, jak bychom je mohli podpořit, může být rozdílný.
Můžeme je podpořit nákupem jízdních kol či motorek. Často musí překonávat velké vzdálenosti až 30 – 70 km denně, když cestují z vesnice do vesnice, a tím ztrácejí strašně moc času a energie. Jedna motorka stojí v přepočtu 40 000 Kč, kolo stojí 6 000 Kč. Momentálně by potřebovali tři motorky a šest jízdních kol. Nebo můžeme zakoupit osly. Jeden osel stojí 8 500 Kč a čtyři z nich by uživilo 10 evangelistů.
Další variantou je poskytnout finance na pořízení malého kiosku, který by uživil tři evangelisty. V tomto případě by mohli v jistých oblastech působit jako obchodníci se záměrem oslovit komunitu evangeliem. Cena jednoho kiosku vychází v přepočtu na 11 000 Kč.
Abychom vám přiblížili životy některých z nich, přikládáme dvě zajímavá svědectví ze života lidí, kteří si prošli peklem. Na konci však bylo světlo, naděje, vysvobození. Tím však příběhy nekončí. Pokračují dále, neboť svými životy a pravdou, kterou našli, obohacují lidi kolem. Stali se z nich noví evangelisté.

Léčitel a magie

Podělím se s vámi o svůj životní příběh a osudové setkání, které navždy změnilo můj život.
Jmenuji se Kes, mám již 54 let a 9 dětí. Má první manželka zemřela a spolu máme pět dětí. Nyní jsem podruhé ženatý a má manželka je křesťanka. Spolu máme další čtyři děti. Tři děti žijí stále ještě se mnou a dva z nich už jsou ženatí.
Pán Bůh mě povolal z temnoty, kde jsou zlí duchové, a lidé, kteří jsou jimi ovládáni, nás znají. Jsme pro ně trnem v oku. Jsou to lidé, kteří žvýkají drogu jménem kata. Vím to, protože jsem byl jedním z nich. Žvýkal jsem mladé výhonky katy a vím, že jsem byl posedlý. Začal jsem také lidem věštit a skrze magii jsem uzdravoval lidi. Tak jsem se stal pro své okolí populárním. Skrze léčitelství, magii a byliny jsem uzdravoval lidi. Pak jsem však jednoho dne onemocněl a trvalo to celkem šest let. Nikdo mi nemohl pomoct. Bylo to stále horší. Během těchto let jsem silně krvácel, a protože zánět silně zapáchal, nemohl jsem být s lidmi. Nic mi nepomáhalo. Tehdy, na konci svých sil a v zoufalství, jsem se začal modlit. „Můj stvořiteli, dlouho jsem uzdravoval lidi, ale nyní umírám. Ale jestli mě slyšíš, prosím, vezmi mě. Usmrť mne.“ Modlil jsem se ke stvořiteli podle první kapitoly v Koránu, kde je psáno: „Ukaž mi, pane, tu správnou cestu.“ A pak jsem vstal a šel jsem si koupit obrovský balík katy.
Seděl jsem doma a žvýkal ji tak dlouho, až jsem musel být úplně omámený. Ležel jsem na posteli a v tu chvíli se mi zjevila jedna osoba. Ta se mě zeptala: „Znáš mě?“ „Neznám tě, Pane,“ odpověděl jsem. „Já jsem Stvořitel. Já jsem ta správná cesta a budeš uzdraven! Vzal mě za prst a pozvedl mě z postele. Najednou jsem se probral. A nemoc pominula. Krvácení skončilo!
Nerozumím tomu, jak se to stalo, ale od té doby se všichni moji zákazníci vytratili, nikdo se už více neukázal. Prostě zmizeli.
Poté se mi Ježíš zjevil ještě jednou. Přišel skrze vidění a řekl mi: „Posílám tě jako misionáře. Jdi, ale jdi hned!“ Najednou jsem se uviděl ve vojenské uniformě. Stal jsem se jiným člověkem.
Na druhý den mi opět Bůh řekl: „Jdi hned, posílám tě!“ Ale já jsem hned nešel. Další den přišla policie a posadila mě do vězení. Zjistili, co se se mnou stalo, viděli proměnu mého života a že jsem uvěřil v Krista.
Ve vězení jsem však mohl vést další dva muslimy ke Kristu. Jeden z nich se pak stal pastorem a založil další sbor.
Nyní jsem se přestěhoval do velmi nevlídné oblasti. Do oblasti, kde vláda cíleně přestěhovala 1,5 milionu muslimů s cílem islamizovat obyvatelstvo. Regionální vláda je totiž muslimská. Třikrát týdně se s nimi setkávám na neutrální půdě někde v restauracích a kavárnách, což je také dosti nákladné. Musím za nimi dojíždět i 50 – 70 km, a to zabírá spoustu času a energie. Mnohdy u nich zůstávám i přes noc a vyučuji je základům křesťanství. Díky této službě se už obrátilo 300 lidí. Kdysi byla tato oblast křesťanská, ale nyní při takové invazi muslimů už to vůbec není pravda. Muslimové zavírají kostely. Ve svém okolí jsem jediným evangelistou. Potřeboval bych další pomocníky, kteří by mi v mé práci pomohli. Více misionářů. Jsem tady sám a není zde nikdo, kdo by mi kryl záda. Je to těžké.
Tradičnější sbory mi říkají, abych muslimům nesloužil. Je to ztráta času. Patří jim peklo. Můj přítel nás však učil, jak máme muslimům sloužit, a tak vím, co mám dělat. Nesu dál v těchto končinách Boží poselství a jeho vizi. Vyučujeme také biblické základy, které pomáhají nově obráceným v růstu. Potřebujeme však ještě více moci a povzbuzení.
Proto jsme se rozhodli Kesovi v jeho práci pomoci zakoupením motorky. Jeho žena je nyní dlouhodobě nemocná. Chybí jí rodinné zázemí a vzhledem k nedostatku jídla a vitamínů dosti strádá. Nezvládla přesun do jiného města. Také jí jsme se rozhodli pomoci malým finančním darem, který jí pomůže rozjet podnikání. Otevřením malého kiosku zajistí obživu pro jejich rodinu a věříme, že také pomůže překonat psychické problémy.

Fatira – nevzdám se Krista!

Druhý příběh je ze života Fatiry, 22 leté dívenky, která poznala, co je v jejím životě nejdůležitější…

Byla jsem muslimkou. Jednou za mnou přišla žena křesťanka, která mi řekla o Kristu, který zachraňuje. V té době jsem byla velmi nemocná. Měla jsem tyfus a gastritidu. Ta žena mě pozvala do církve. Tam se mě Bůh tak mocně dotkl, že jsem byla úplně jiným člověkem. A všechny mé zdravotní problémy zmizely. Byla jsem uzdravená.
Teprve pak to však začalo být v mém životě těžké. Když se má rodina dozvěděla o tom, že jsem křesťanka, začala mnou opovrhovat, plivat na mě a vnucovat mi myšlenku, že jsem se naprosto pomátla, zbláznila. Chtěli mě odvézt na psychiatrii. Sedm dní se mi dařilo skrývat, pak mne však našli a znovu mě bili a plivali po mně. Tlak byl z jejich strany tak velký, že jsem nakonec na psychiatrii skutečně skončila. Tam za mnou přišli šejkové a imám. Byli zdrogovaní z katy. Svázali mne, bili a dělali se mnou, co chtěli. Chtěli, ať se vzdám Krista. Když se jim to nepodařilo, odvezli mě odtud jinam. Zavolali čaroděje a nutili mne vypít nějaký lektvar. Odmítala jsem. Ponořovali mě do vody, aby ze mne smyli křesťanství, já jsem jim však řekla: „Dělejte si se mnou, co chcete, já se však Krista nevzdám! Už nejsem muslimka, patřím Kristu!“
Ani nevím, jak se mi podařilo utéct k jedné sestře ze sboru. Pomohla mi zajít na policii. Vzhledem k tomu, že naše vláda není proti křesťanství, pomohli mi. Vystavili mi papír, který museli moji rodiče podepsat, že mě nechají být. Od té doby je to mnohem lepší. Rodiče to sice stále zkoušejí, ale marně.
„Díky pomoci z Nehemie mi začal nový život. Jsem vám nesmírně vděčná za vaši finanční pomoc, díky níž jsem si mohla otevřít malý stánek s ovocem a zeleninou. Mám tak stálý příjem, mám kde bydlet a zároveň mám příležitost se s lidmi sdílet o tom, co pro mne Bůh udělal. Vytáhli jste mne ze strašné bídy a dali jste mi naději. Jsem šťastná. Bůh se o mne postaral. Moc vám za všechno děkuji. Mám vás moc ráda,“ byla její poslední slova při loučení.
Na cestu jsme jí dali vitamíny a peníze na cestu a nějaké drobnosti. A já jsem jen zamáčkla slzy. Její tvář zářila. A tak si říkám: „Bože, máme spoustu prostředků, jak takovým lidem pomoci. Kolik jich však pro tento účel skutečně použijeme a kolik si necháváme pro své vlastní pohodlí…?“

Pokud byste chtěli podpořit práci evangelistů, přidejte se také. Nyní čtyři sbory podporují čtyři evangelisty. Dalších 26 tuto možnost nemá. Nechcete se zapojit? Své finanční dary můžete posílat na číslo účtu 1057340/2060, VS 5202.

Příspěvek byl publikován v rubrice Články. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.