Velká anketa o vysílání misionářů

1. Proč si myslíte, že je možné, že finská církev má do zahraničí vyslaného jednoho dlouhodobého misionáře na 100 členů církve?
2. Kolik si myslíte, že bychom mohli do roku 2020 vyslat dlouhodobých misionářů jako česká církev?
3. Co si myslíte, že je pro to potřeba udělat?


<stanislav-bubik [1600x1200] />
Stanislav Bubik

pastor Církve bez hranic

1. Ve Finsku je to určitě dáno nasměrováním jejich církve. Dlouhé desetiletí tato církev neexistovala jako denominace, ale byli seskupením svobodných sborů, které spojovala jedině touha po misii. Finská FIDA je organizací pro vysílání a školení misionářů. Ta plnila roli ústředí církve. Zjednodušeně můžeme říci, že celé desetiletí tato církev neměla žádnou jinou vizi než tu misijní.
2. V případě, že uděláme misii naší hlavní vizí, pak zcela určitě minimálně 30. Náš sbor má dva misionáře, které plně podporuje bez jakékoli dotace od státu. Samozřejmě máme mnoho drobných podporovatelů i mimo náš místní sbor, ale místní sbor nese hlavní tíhu. Není to jednoduché, ale dá se to.
3. Viz bod číslo dvě, tedy udělat z misie prioritu církve.

lucie-endlicherova¦ü [1600x1200]Lucie Endlicherová redaktorka
TWR-CZ/R7

1. Podle toho, co jsem o vysílání misionářů z Finska slyšela, je to především proto, že je misie v církvi brána jako něco „samozřejmého“, co prostě patří do životního „portfolia“ křesťana.
2. Tolik, kolika bude hořet srdce.
3. Myslím, že motorem misie je „hořící srdce“, touha nést zprávu o Kristu dál. Pokud nám nebude hořet srdce pro Krista, těžko nás bude misie pálit.

 

josef-kohoutek [1600x1200]Josef Kohoutek
vedoucí mládeže Apoštolské církve Vyškov

1. Nevím, situaci ve Finsku neznám, myslím si, že se o tom ve Finsku asi více mluví a více misijní práci podporují i finančně.
2. I s finanční podporou by to mohlo být 20 až 30 dlouhodobých misionářů, ale je to spíše můj odhad.
3. Myslím si, že je potřeba o tom více mluvit v církvích a více k tomu lidi povzbuzovat. Zároveň je potřeba dávat i praktické výzvy na podporu, např. přispívejte 50 až 150 Kč měsíčně po dobu 2 let atd.

 


jirka-dohnal [1600x1200]Jiří Dohnal

misionář v Chorvatsku

1. Protože berou Velké poslání velmi vážně a jako misijní pole berou celý svět, nikoli jen svoji malou zemičku.
2. Kolik bychom mohli, netuším. Tuším ale, kolik bychom měli. Tolik, o kolik jsme schopni se postarat duchovně, finančně a kolika jsme schopni poskytnout „týlové zabezpečení“.
3. Kázat po sborech o Velkém poslání na zemi a zodpovědnosti jedinců. Vytvářet podmínky a mechanismy pro bezpečné vysílání misionářů a následnou péči o ně. Oslovovat sbory, které chtějí mít podíl na naplňování Velkého poslání a vysílání misionářů, které by se rozhodly dávat každý měsíc 10 % z vybraných desátků na účet nadací podporujících misionáře.

jirka-bartik [1600x1200]Jiří Bartík
pastor Apoštolské církve Olomouc

1. Dlouhodobě buduje misijní zaměření církve, posiluje misijní povědomí individuálních členů, příklady ostatních táhnou.
2. Vzhledem k počtu členů 3500 a současnému stavu misijní horlivosti odhaduji tak 10 misionářů.
3. Potřebujeme zažít probuzení.

Jirka_foto [1600x1200]Jiří Hanák
vedoucí stanice Apoštolské církve Bystřice pod Hostýnem

1. Asi je někdo zfanatizoval. Měli by své peníze utrácet rozumnějším způsobem. I ty nejmenší sbory by měly začít stavět modlitebny. Měli by si mnohem víc začít foukat na své bolístky. Měli by zřídit mnohem více církevních výborů a komisí. Měli by organizovat monstrózní konference s křesťanskými celebritami
a pořádat koncerty s předními křesťanskými umělci. Jen tak může čas od času ukápnout slza dojetí, když budou ve chvíli ztišení šeptat, jak Ježíše milují. Měli by se také mnohem víc snažit o dokonale svatou církev. Kdyby měli tolik práce jako my, tak by je ty jejich misijní roupy rychle přešly … Anebo možná pochopili, jaký je skutečný smysl Církve a co to doopravdy znamená Ježíše milovat?
2. Netuším, ale přál bych si, aby zde byli nejen misionáři, kteří budou dělat výbornou práci na misijním poli, ale takoví, kteří dokáží nadchnout církev pro misii.
3. Když se dívám na českou církev, slyším Elijášova slova: „Jak dlouho budete přešlapovat na obě strany?“ Vidím spoustu nadšení pro Ježíše, ale málo ochoty ho následovat. Máme úplně jiné priority než On. Když se přestaneme zabývat tím, co je pro nás důležité, a začneme se zabývat tím, co je důležité pro něj, tak se také začneme mnohem více starat o misijní výzvy.

Szymon-zagora-upravit [1600x1200]Szymon Zagora

IT konzultant

1. Na tak inspirující otázku si nedovolím neodpovědět. Z mé osobní zkušenosti návštěvy Finska vím, že finští křesťané vyhledávají kontakty s cizími lidmi, rádi s nimi tráví čas. Například doktor klidně pozve cizího studenta na oběd. Člověk tam cítí, že Finové se chtějí vyloženě setkat s každým. Nejdříve jsem to přisuzoval jejich dlouhé zimě, a tím pádem nedostatku hřejivých setkaní. Teď si ale myslím, že je to více tím, že během dlouhých tmavých večerů tráví hodně času s Bohem a pak už jen rozdávají lásku, kterou od Boha dostali.
3. Co udělat pro vysílaní křesťanů? Hledat mezi sebou lidi ochotné na misii jet. Ale také se na to připravovat: učit se jazyky, dějepis a zeměpis, případně originální jazyky Bible pro případné překládaní. A také každodenní řemesla – práce se dřevem, kovy, stavebnictví, elektrikářství, základy práce na PC.
Osobně si myslím, že já na misii daleko nepojedu, ale chci na ni připravit svoje děti. Pro ně je důležité, aby se učily jazyky – teď jim to jde nejlépe. Osobně jsem na radu pastora z Etiopie koupil velice efektivní počítačový kurz arabštiny. Myslím si, že děti mohou potřebné dovednosti rychle a efektivně vstřebat.

Viktor-Balaz [1600x1200]Viktor Baláž

pastor Apoštolské církve Vyškov

1. Pravděpodobně bylo impulzem Boží jednání, které vedlo k vytvoření silné vize. Určitě jejímu naplnění předcházelo mnoho modliteb a praktických kroků spojených s přípravou a vysíláním misionářů.
2. Pokud bychom každý rok vyslali jednoho nového misionáře, mohl by to být dobrý začátek misijně zaměřené církve.
3. Sjednotit se v záměru být misijní církví, stanovit jasnou vizi z úrovně RC a misijního odboru. Klíčovou je také systematická práce ve sborech již od úrovně služby dětem a mládeži. Z nich si bude do budoucna Bůh povolávat nové misionáře.

OMartin Moldan
biskup Apoštolské církve

1. Tato otázka mne také zajímá. Před sedmi lety jsem ji položil Arto Hämäläinenovi, vedoucímu finské misie. Souvisí to s tím, že když finská církev v počátcích vzniku prožila probuzení, přijali světovou misii jako výzvu a od té doby tuto vizi systematicky živí a udržují. Misie je součástí jejich vnitřní kultury, jejich DNA, něčím, co se týká každého člena církve.
2. Kdybychom každý rok vyslali jednoho misionáře počínaje rokem 2014, bylo by to sedm nových misionářů do roku 2020. To je realistický odhad.
3. Vyučovat, motivovat, modlit se. Misie není investice s krátkodobou návratností, je zapotřebí, aby se našich srdcí dotkl Bůh. Misijní pastorálky, které pravidelně pořádáme, jsou dobrým krokem.

FRANTISEK-Flek [1600x1200]František Flek
pastor Apoštolské církve Kolín

1. Je to asi dáno více faktory – určitě jako letniční církev měli svobodnější podmínky se rozvíjet, mají tedy delší misijní historii než my. Asi je to i církev více nasazená, více štědrá a je na nás hledat další výzvy a rezervy i v těchto oblastech. V poslední řadě je to asi jasná koncepce vyhledávání a posílání misionářů. To, co se představovalo teď na pastorálce, jsme už možná mohli mít 10 let.
2. Myslím si, že pokud by jich bylo několik desítek, byl by to veliký úspěch.
3. Větší osvěta, větší povědomí o tom, jaké jsou v zahraničí potřeby a asi také větší angažovanost pastorů, přes které to do sboru projde.

jan-titera [1600x1200]Jan Titěra

ředitel Brněnské tiskové misie

1. Finská církev jistě vzala vážně Ježíšovo povolání: Jděte do celého světa… jako neoddělitelnou součást svého každodenního života a služby. Tomu jistě přizpůsobila celý svůj duchovní program obsahující povolávání a vysílání do misie, jakož i vytváření perfektně fungujícího zázemí pro dlouhodobé misionáře. To vše pak má společného jmenovatele, který se u nás začíná vytrácet: oběť, obětování se pro záchranu druhých.
2. Omlouvám se všem, kterým se budou zdát moje počty velmi zjednodušené, možná také i velmi „opatrné“. Jsem přesvědčen o tom, že česká církev by mohla vyslat alespoň dva misionáře ročně, tedy během těch 15–16 let kolem 30 dlouhodobých misionářů. Vycházím současně z toho, že je u nás cca 30 000 evangelikálních křesťanů (to číslo osciluje již dvě desítky let mezi 20 000–50 000), pak by to znamenalo vyslat na každých 1000 z nich jednoho dlouhodobého misionáře. To pokládám za reálné.
3. Vzít Ježíšovo poslání vážněji než doposud, začít se intenzivně zajímat o celosvětovou misii, i přes již dostatečně známé misijní organizace pracující i v ČR – jako je právě Nehemia, ale i OM, KMS, Wicliffova misie, misijní odbory jednotlivých církví (jistě i další) – získat co nejvíce potřebných informací. K tomu je třeba pravidelně zvát ke službě v našich sborech české misionáře již déle sloužící v zahraničí. Není totiž nad osobní příklad! Jednotlivé církve, sbory pak vyslání a vytváření zázemí pro misionáře musí mít nejen ve své vizi, ale především pak ve svém stálém duchovním programu (stálá komunikace s misionáři, modlitební, finanční krytí atd.).

pavel-motyka [1600x1200]Pavel Motyka
pastor Apoštolské církve Oldřichovice

1. Finská církev si asi stanovila jako prioritu zahraniční misii a toto je stále připomínáno sborům, možná je více kázání o misii a podpoře misijních projektů.
2. Jít na misii dlouhodobě, to je otázka povolání. Když má někdo touhu a nadšení jít na misii, ještě to neznamená, že se stane misionářem. Vyslání misionáře bez toho, aniž by to měl prožito ve svém
srdci a církev to rozpoznala, by byla podle mě chyba, která může mít i následky v životě takto vyslaného člověka. Nejsem schopen odhadnout, kolik dlouhodobých misionářů do roku 2020 bychom mohli jako církev vyslat, nicméně věřím, že bude pár takových, kteří to prožijí od Pána.
3. V prvé řadě vidím jako nejdůležitější krok modlitební přípravu. Je potřeba mluvit ve sboru o misii a zvát na shromáždění ty, kteří na misii byli nebo dlouhodobě jsou. Dále podpořit a vyslat na krátkodobý
misijní výjezd ty, kteří jsou pro misii nadšeni, a věřím, že po návratu budou natolik změněni, že buď budou o misii uvažovat každý den a budou se tam chtít vrátit, anebo rozpoznají, že to není to „pravé ořechové“, co od nich Bůh očekává. Nezdráhal bych se mluvit také o tom, že dlouhodobá misie je i finanční oběť, kterou sbor ponese, když vyšle svého misionáře.

ředitel Nehemia

1. Finská církev pochopila důležitost a naléhavost misie. Vzali za své to prosté „jděte“. V plnosti jim také došlo, že lidé bez Krista jdou opravdu do věčného zatracení a jedinou nadějí je Kristus, kterého jim přinesou jen ti, kdo ho znají.
2. V české církvi je velký potenciál. Často větší, než si sami myslíme. Pokud hovoříme o celé české církvi, myslím, že 100 misionářů je minimum.
3. Především začít v církvi více mluvit o nutnosti misie. Sebrat trochu odvahy a říct si, že i my Češi můžeme mít zásadní podíl na světové misii. K vyslání pak už stačí udělat pár praktických kroků.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ankety. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář