Chtěli bychom vám představit Davida Symona jako nového člena Správní rady NF Nehemia, který, jak věříme, bude posilou našemu týmu. David se zhruba před dvěma lety vrátil se svou ženou Irenou a dětmi z Bosny z Banja Luky, kde se společně věnovali vysokoškolským studentům a aktivně působili v místním sboru. Nyní David slouží v CBH Praha jako misijní pastor a dálkově studuje doktorské studium na Oxfordském centru misijních studií.
Zde je pár otázek…
Jak se nyní tobě a tvé rodině daří? Co tě těší a co ne?
Daří se nám dobře. Od léta 2016 žijeme v Česku a jsme tu rádi. Sice ještě pořád hledáme, kde se usadíme, občas nám doznívá zpětný (v mém případě) kulturní šok a chybí nám Balkán, ale těší nás, že můžeme pravidelně jezdit do Chorvatska, odkud pochází Irena, a do Bosny.
Jaká je před tebou největší výzva?
Určitě time management. Jsem táta malých dětí a pracuji na důležitém výzkumném projektu. Je pro mě výzva, jak si správně držet hranice, zvláště když se otvírá tolik zajímavých možností zapojení se v praktické službě.
Jak vnímáš stav české církve v oblasti misie? Co vidíš jako její největší výzvu?
Je tu podle mě velký potenciál, ale jen zčásti naplněný. Myslím, že máme malé sebevědomí ohledně vysílání misionářů. A také zde vnímám veliký strach z cizinců
a z muslimů, ať už oprávněný či domnělý.
Myslíš si, že lidé mají schopnost či možnost se do misie zapojit?
Tahle otázka je pro mě taková nahrávka na smeč. Samozřejmě, že ano, jen myslím, že “možnost” je slabé slovo. Často mluvím o tom, že by každý měl hledat před Bohem svou roli v celosvětové misii, ať už se v ní zapojí on sám, nebo ji bude logisticky, finančně nebo modlitebně podporovat.
Co bys chtěl změnit, ať už v osobním životě nebo třeba v oblasti misie?
Rád bych za sebe rostl v trpělivosti a taky se učil mít víc milost s druhými i sám se sebou. V oblasti misie doufám, že budu moct svým dílem přispět do Nehemie jako vysílající misijní organizace.
